str. 334
Píseň o necařkách.
Ty Lhotecký necařky*)
a co „navazujou",**) rádi pijou kořalku, bonbon přikusujou.
Ty Lhotecký necařky to je samá dáma, oni chodí na špacír večer pod oknama.
A když přídě neděle, necařky se těší, že si půdou do města pro bonbony přeci.
Když dou domů vod žida,***) bývá tma nejspíše, celou cestu hovoří o samým ženíše.
U čáslavský silnice stojí domek malý, prodává tam necařka pivečko červený.
A já ji tam nenechám, já si pro ni pudu je-li eště svobodna, za manželku ve'mu.
A když sme tam přijeli, vona venku stála, a hued nám šla naproti a na nás se smála.
|
Píseň odvetná.
Okolo te' naší Lhoty jsou lesy zelen/, vod těch našich koštišťářů jsou celý vodřený.
A co pak ti vopálkáři, co pak oni dělají? voni u žádného stromu kořeny nenechají.*)
V sobotu jedou do trhu, košťata prodávají, a pak zase s vopicemi domů se navracejí.
Co za tejden vydělají, v neděli to propijí a pak zase celej tejden ty košťata dělají.
Koštíšťář jde do hospody a tam podepře si bok, poručí si žejdlík piva, v kapse nemá ani groš.
Vopálkář mu jde naproti a nese mu zavdávat,**) poď, můj milej kamaráde, poď, pudem si dávat hrát.
Muzikanti jim zahráli, a voni dou tancovat, každý běží pro svou holku a začne s ní kolovat.
A když se dost vyhejřejí, domů se zas vracejí a pak celej Boží tejden na kořalku nemají.
|
Závěť samovrahova z roku 1660 v Blatné.
Podává Jan Hille.
V předešlých stoletích stávalo se zřídka, že by někdo násilným způsobem ruku na sebe vložil a sebevraždou skončil. Bylať sebevražda povždy pokládána za zločin rovnající se vraždě, a proto také samovrahy i po smrti stihl trest: nesmělať mrtvá těla jejich v posvěcené zemi po-
*) Dívky, jež hotoví vlasové síťky. *) Z vláčných kořenů zhotovují opálky. *) Zde všeobecně obvyklé.
**) „navazujou" vlasy. ***) Faktorství ie v rukou židův.
|
