Minula sa zima, nadchodiio vesno. Začínalo južiť.376) Matěja g vesnu náděja. Váeckého sa člověk pomaly dočká, aj smrti sa dovále.

Laštovičky přiletěly z póza mora. Zas nastaly oračky. Ale zle sa ten rok ukazoval. Rzi377) na vesno pozíbly,378) museli jich zesécť.

Pořáď bylo čuť o vojně a nebylo nic. Řeči utichly a byla vojna, jak by prstama luščíl. Pámbu s nama a zlé preč!

Dysi pan farář kázal v kostele — a v téj: brdúuc! brdúuc! valili z kanónů. Lidé utékali z kostela přestrašení. Starý Švirák položaci ucho na zem, načúváí, z keréj strany je to. Veť to je dálava379) od nás, praví potom. A to sa bili u Dubu v Boží nedělu.

Brzo potom sa lidé dívali z hůr schlopcama,38') jak sa na trávníkoch bliščíja pagnéty. A to byli naši myslivci. Potom přijeli Saksi a rozložili sa na Svarově a panskéj zahrady na Kamencoch.381) Těm bylo dobře. Roby jím tam nosily kafulu, a oni platili stříbrnýma grošama. A to bylo vzácné, lebo byía potíž o výdělky. Sak, dyž sa zhazovaly hromádky z cesty g Láskom, aby mohlo vojsko na šiřéj íť, brzo by sa byli lidé o tú prácu pobili — a potom za to nic nedostali. Horší bylo naším. Lidé by jím byli znésli všecko zadarmo, veť to bylo rodičů, co měli syny na vojně! Ale oni nesměli nic vzít', <}yž mašírovali a byli uhřítí Voják chyťaci putnu z vodu tak z ní lochál, a\ ostatní po něm, nechtějaci čekať na plecháč, ale oíicír přiskočaci mastil jich šablú po chrbetě. A ten jeden, co sa z téj putny napil, spad a nemoh sebú hnúť, museli ho odnésť — mjél koloru. Tak padali chudáci po cestě jak muchy.

Ale neostalo na vojákoch. Koléra sa zavrhla.382) Lidé mřeli, a ti, co ostali, měli hrozný strach. Chlapi na sčútrobu383) pili borovičku,384) a roby si vařily česnekovicu. Jeden druhého potkáyajaci hleděli na sa, lešti ten sa nezačne motať a nechytí sa zdě. Starý Žid Šrajbr pravil, že to sa zjaví taková mrhúlka385) na dvoře, a už že z toho domu dosik umře. Ale přeca pomodlaci sa ráno na tych řeménkoch chodil kupovať >stharé medvědě a stharé syny«386), nedaío mu to, byť doma. Jan Valů ve Hrubém Skalníku vartúvál v noci s flintu, aby mu do studénky nedo nenasypál koléry. V Růžčce by byli brzo zabili jakéhosi cuzáka v černých šatoch, myslaci, že roznášá koléru. Co byli marňoši, seděli v hospodách. Ráno začali piť borovičku a odpoíedňa už pili pivo préj, šak to néni od blázna. Šak už dlaho nebudem světla páliť, tož: Hulaj, duša,387) peklo