lům lidu zle povede, až se pátý stav (sedláei) pozdvihne, a kterak prý jeden muž z lidu korunou Libušinou korunován bude, aby jakožto budoucí král český země zase k bývalé samostatnosti a blahobytu přivedl. R. 1680 vypuklo skutečně veliké povstání selské následkem nesnesitelných břemen od mnohých vrchností na poddané uvalovaných. Vojsko sice snadno je rozehnalo, načež jich náčelníci jsou zjímáni a odpraveni. O této »železné koruně« všeobecně se věřilo a rozprávělo, že prý se skutečně za oné doby mezi povstalci sedláky nalézala, načež prý, když povstání potlačeno bylo, úřadům do rukou padla a pro »stálou památku« zachována byla. (Viz Svátkovy sludie kult-hist.)

5. Pohanská obětnice na ostrově Kampě. Za panování kněžny Libuše, dí jedna povést pražská o ostrově Kampě, tehdáž ještě lesem hustým pokrytém, pohanský chrám prý stával, kde Libuše a pohanští obyvatelé okolní zde bohům svým oběti přinášeli.

6. Pohřebiště na Mora ni. Za času kněžny Libuše prostíral se na Slovanském vrchu, kde nyní chrám a klášter Emauzský stojí, posvátný háj se dřevěnou sochou pohanské bohyně smrti, kolem níž prý zemřelí obyvatelé pohanští pochováváni byli. Kněžna Libuše prý často sem docházela a bohyni obětovala. Při zavedení křesťanství dal sv. Vácslav sochu skáceti. — Památka na bohyni Moranu prý zachovala se v názvů domu a ulice »na Moráni«.

7. Školy v Budě i. Na skalnaté stráni nad hlubokým údolím za vesnicí Kovary (v okresu smíchovském) stával již v době předhistorické až do první doby křesťanské rozsáhlý hrad Budeč a pod ním podhradí stejného jména. Dle starší pověsti {píše Hájek a Beckovský) kázal kníže Krok na vysokém vrchu zmíněný hrad stavěti a pod ním město založiti, a jeátě toho roku založil v onom městě školy pro vzdělání mládeže. Jak pověst praví, také prý Libuše i Přemysl do těch škol chodili a tam se spolu seznámili.

8. Kůň Libušin. Nedaleko vesnice Řehlovice blíže Stadic slojí prostranný dvůr, nazván »Hliňany«, jejž obyvatelé hlavně Němci, jmenují Linaj, jinak Línej, a to prý proto, že v tom místě tehdáž jeden z koňů Libušiných, poselstvím do Stadic pro Přemysla z Vyšehradu poslaných, jsa prý unaven a línej, sobě odpočinouti chtěl a válel se; ten pak dvůr stojí dosud na místě tom.

9. Libušina pole. Blíže města Bechyně jsou pole pod jménem »Libušina pole« z té příčiny, jak pověst dí, že při samém městě kněžna Libuše mívala svůj hraď i hospodářství a na hradě časem bydlívala, a poněvadž velká i rozumná věštkyně byla, ji lid tehdejší pohanský ctil jako bohyni.

10. Libušin háj. U Blovic, v okresu Velvarském, jednuatřičtvrtě hodiny jižněji (bývalé dominium »Zvoleněves«) jest háj dubový »na Libuši« nazvaný. Pověst zdejší praví, že zde bývalo zamilované místo kněžny Libuše, kdež ráda dlívala, a jméno to na památku od ní prý pochází.