Navštíviv v Zahrádce Trhové »brabčáky«, varuj se zvolati >brabci hop, brabci hop!«, abys pohoršení nevyvolal. Podobně nečiň ve Vlastějovicích. Se zlou bys se tam asi potázal, kdybys vzkřikl: »Všš, brabci!« Nazývají-li blízcí Pertolťáci Vlastějovické »braběáky«, oplácejí jim tito jménem: »sýkory«. V Zahrádčicích jest prý každý »strnadem«, kdežto v Brzoticích »husákem«, kterýžto název vznikl v letech posledních, kdy četní sousedé tamní začali obchodovati husami. Mstislaváci nazýváni jsou »kozáci«, poněvadž chovají mnoho »kozí«. Nad ně však vynikají Kozlovští Tito libují si prý v černé barvě kozí, od čehož pře-zďěno jim »če rnoko z 1 o váci«. Na Pasekách rodí se zručné a dovedné kuchařky, a protož v okolí radí se vážně mládencům: >Vem si holku z Pasek, napeče ti misku placek« Pasečáci známí pode jménem »paj-záci«, ježto prý velmi se jim líbí dříví z panských lesů, sázejí na hubených pozemcích svých hojně třešní, odkudž zovou je též »peckaři«. Ježto víska tato je velmi chudá, hájí každý z obyvatelů živobytí jak může. V létě na př. sbírají borůvky a to prý každý na kousku, který si od pánů »spachtuje«. Proto — tak tvrdí rozmarně jejich sousedé — dostalo se jim jména »boruváci«. V sousedící Lhotě Kamenné žijí vesměs »kalho-táci« a »šípkaři«. Nalézáť se v okolí obce v polích nadbytek šípků.

Blízké Kouly osídleny jsou daleko široko známými »kameníky« neboť většina obyvatelstva provozuje živnost kamenickou, těžíc z nevyčerpatelných lomů žulových u obce této se nalézajících, z nichž výrobky jsou hledané. Nedaleká víska Bojiště chová »panstvo«, které známo jest též pode jménem »hřbetáci« nebo »krbláci«. Řejčkovští »rej-hani« neměnili by s budečskými »urhany«, kterým dostalo se jména toho, poněvadž prý se rádi právali. Poslední mimo to nazýváni jsou též »kudličkáři« nebo >vopálkáři«. V Bohumilicích nalézáme »ohňaře« a v Chotěměřicích »plotňáky«. Žibřidovští »vopálkáři« zovou se též »diváci«, ježto všemu novému se velice diví. Z téže příčiny zlovolníci pokřikují na ně: »aaaá«. Koželským »vápeníkům« přezdívá Zibřidovák a Šetějovák »furiantů«.

Známá řevnivost venkovských městeček a vesnic vynesla na povrch většinu přezdívek na stav městský. K této cti přišli též Ledečtí. Přezdí-vánoť jim v okolí »frcani, fršlíci a fršláci«. Známé úsloví ve všem okolí praví, »že v Ledči jest to samej frcan.« Slovem frcan míní lid vesnický měšťáka malého a slabého. Podobně Gechtičtí škádleni jsou přezdívkou »mrkvaři«. Neskončí prý se u nich poutní oběd bez mrkve. Zlolajný jazyk nad to tvrdí o nich, že poctiví otcové města tohoto nosili druhdy mrkev jako amulet na krku, ano odvažuje se zlehčiti znak městský vykládaje, že co se v něm spatřuje, není lilium, nýbrž mrkev. Blízcí Křivsoudovšlí »trhaři« libují si prý opět v řípě; odtud nazýváni jsou »řepaři«. Zručtí — ač prý všichni breptají, hlavně ti, kteří ochutnají vody z tamní studně >Barbarky«, přece jsou známí >sudiči« zaměstnávajíce prý soudy až nazbyt. Hornokralováci nebydlí prý v Královicích Horních, nýbrž v »černé vsi«.