tak že se tudy blízkost již vodní nemálo pronáší. A byla by věc vinšo-vaná, kdyby vyprázdněním doložené studnice vezení vody na voze pra všechnu potřebu zámeckou, pekárny, vinopalny a kovárny přispořeno býti a táž voda ze studnice bráti se mohla.

Mimo to mnozí lidé a zvláště pan Ferdinand Šleichert z Wiesen-thalu mnoho o tom rozprávějí, jakoby někdejší okolo létha 1595 vrchnost zde na Zbiroze, pan pan Ladislav z Lobkovic, ujížděje před hněvem tehdáž slavné paměti císaře Rudolfa nějaký- poklad do týž studnice složiti dáti by měl. Já sice takovému příliš nejistému lidskému štěbetání žádného-místa nedávám, svým ale poslušným, nic nevyměřujícím zdáním z ohledu dostání aspoň čisté vody směřuji, že by účinlivěji bylo s jmenovanými horníky místo denního, kdež by nepilností mnoho zmeškati mohli, raději plat od sáhu zjednati. Jakož oni tázáni byvše předstírají, že sic nyní ještě v zimních čerstvých časech, nejinač však než jak začali, vexlujíc se a celý den tam vytrvati za věc neúčinlivou kladouce pracovati troufají, ale pro vejšku a dál vždy vejše přes 50 sáhů tažení, kdež se za celý den dosti málo vytáhnouti může, zatím tam v mokru a blátě i potom v stříkání šaty hnojiti a hrdelní nebezpečenství vystáti musice od sáhu na hloub až do dna nic jinač než po 5 fl. a obojí světlo, totiž loj na kahanec hornický a svěcené oskové hromničné svíčky, míti žádají, na mnohou persvasí nic upustiti nechtějíee.

Protož to všechno k milostivé oblíbené resoluci Vaši Vysocehraběcí Excellenci a Milosti pilně odsílám, že by takové dílo snadně 50 až da 100 fl. státi mohlo, navrhuji a, zdali bych vždy předce dále v týž studnici pracovati dáti měl, dříve než doložené čerstvé zimní povětří pomine, o brské milostivé naučení šetrně prosím. K stálým trvanlivým milostem sebe poručena činíce jakožto podle ochrany Boží.

1687 d. 11. dubna na Zbiroze. — Hejtman panství dává horníkům vysvědčeni, že zámeckou studnu skutečně vyčistili.

Já Samuel Ignatius de Bois, JMti císařské panství Zbirovského, Toč-nického a Králodvorského nařízený hejtman, známo činím touto attestací přede všemi, zvláště tu, kdež by toho potřeba ukazovala, kterak Samuel Heinrich štejgíř a Mates Maurer havíř, král. města Příbramě hor stříbrných měšťané, neméně Jan Nosek a Jiřík Kundelík, oba též havířové z panství Mirošovského, dne 31. Januarii létha přítomného 1687 do studnice zdejší zámecké (v kteréž před tím 16. Decembris 1686 Adam Tigr zedník z okovu vypadl a se zabil) tehdáž 43 sáhů zhloubi a na sta leth pusté své nicméně životy vážili a takovou pod níže psané datum do gruntu k 19 sáhům s velikou jich pochvalou vyeídili. Čemuž že tak a ne jinače jest, podpisem ruky mé vlastní s přitisknutím sekritu dotvrzuji. Actum na JMti císařské zámku Zbirově dne 11. Aprilís Ao. 1687. L. S. Sam. Ign. de Bois m. p.