proti tak zvaným »střílím«, což jest silné bolení zubů s pícháním v uších a bolestmi v hlavě; zrn těch se však neužívá vařených aniž se vůbec požívají Zaříkává se jimi, a sice za takovéhoto obřadu : Zařikávao (jímž třeba některý z domácích může býti) postaví se ke stolu podle nemocného, na stole stojí nádoba s vodou, v níž ponořeny jsou nůž a nůžky (symbol to jaksi rezavých bolestí nemocného), na povrch vody se nasype-ovesných zrn (asi hrst). Tu zaříkávač požne toto říkání : »Šli střelci a střelíce přes hory a doly k N. N. (tu se jméno nemocného uvede). Potkala je svatá Apolena: »Střelci a střelíce kam jdete?« »My jdeme maso drát, krev pít, kosti lámat!« »Střelci a střelíce, to nedělejte, té osobě pokoj dejte a pryč se od ní odeberte ! Ty veliké bolesti jí nečiňte U »Ach, svatá panno Apoleno, vypros mi, ať mne minou ty bolesti; k tomu mi dopomáhej Bůh Otec, Bůh Syn, Bůh Duch Svatý. Amen.« Slova tato dodá ještě ten, jemuž se »stříle« zaříkávají. — Odvaru ovesné slámy se též proti všem nemocem prsním užívá. Semena různých trav, jež na samé půdě při zemi, kde seno leží, vypadaná jsou, nazývá lid mněl a připravuje z jich odvaru výbornou lázeň na nohy, jíž se při různých nemoceeh užívá, na př. při horečce, zimnici, chřipce atď. Slabým lidem se však lázeň ta nedoporučuje, ježto prý odnímá sílu.

Iris germanica L. (kosatec německý), tulipán, modrý tulipán; jméno kosatec neznámo. Oddenku kosatce tohoto, jenž v zahrádkách se pěstuje, užívali proti vodnatelnosti. — Druhu tomuto podobný, ale menší, Iris sibirica L. (k. sibiřský) roste roztroušeně a dosti pořídku v Pošumaví; len pak často do zahrádek bývá přesazován a květy obou zejména o Božím Těle slaví pravé triumfy ve věncích a kyticích. — Růžový tulipán, jejž neznám a nevím, co jím míněno, dává se před vrcením suchý do belíku, aby neměly čáry na krávy vlivu.

Orchis morio L. (vstavač obecný) a Orchis latiíolia L. (v. š i r o 1 i s t ý), větší kukačka, kukačka, kukarda. Vstavače lid rozlišuje dle podzemních hlíz a sice : O. morio je samčí, O. latifolia samicí, jako druhdy u Mandragory ! — Hlízky mnoho škrobu obsahující užívají se proti nemocem plicním, průjmů a p. Rozšířená a všeobecně známá je pověra, že slepice, která viděla kvetoucí kukačku, nebude po celý tento

...rok vejce nésti, a prolo ze zahrady někde vyhánějí slepice v době květu

těchto vstavačů.

Querčus sessiliflora Sm. (dub zimní), dub. Suché listy dávány do »košišlatek« o květné neděli svěcených Žaludy lidé na podzim pilně sbírají a z pražených pak vaří se zdravá a chutná káva.

B e t u 1 a alba L. (bříza bílá), bříza, březina. Když jde z jara míza do kmene a větví, dobývají jí z břízy, buď že uříznou tenkou větvičku nebo naříznou kůru na kmeni, nebo tento provrtají a cívku doň zastrčí; míza pak hojně se ven řinoucí zachycuje se do nádoby Kdo se umyje mízou, stane se krásným; vskutku, po spláchnutí kůže mízou, nabude tato veliké hebkosti a jemnosti; nesmí se však pak delší dobu vyjíti na vítr, aby nová kůžička se nerozpraskala. Listy břízy přikládají se na otekliny. Doma ve vodě vypěstované, rozvité ratolesti jsou nezbytnou