ji obstoupilo, z nichž jedna vrhla se k půlnoci. Po desíti dnech na noc objevila se červená znamení na nebi k půlnoci (severní zář).« V kronice kanovníka Vyšehradského nalézáme první popis vzácného úkazu paslunce. Čteme,4) že dne 7. II. 1135 »ukázala jest se znamení na slunci; bylyf 4 kruhy jakýmisi zápletky mezi sebou svázané, jeden v prostředku, který byl menší druhých, druhý na východě, třetí na západě, čtvrtý na půlnoci; mezi kterými jevila se mnohá znamení jako nepravá slunce vedle pravého slunce, a tak zůstaly dlouho skoro 3 hodiny, ano stopy znamení byly vidiny až do 11. hodiny denní.« Planety pozoroval a obšírněji pozorování svá zaznamenal kronikář dvakráte. Poprvé píše, že dne 16. VII. 11365) »hvězda, kteráž slově Lucifer (Světlonoš), zjevila jest se u nás na zimním východě slunce, a držíc běh u větší výši, konečně přišla k tomu místu, na kterém slunce vychází dne 14. (!) června, to jest ten den, když počíná dne ubývati a noci přibývati. Když pak některý čas na tom místě zůstávala, ukázala jest se za ní jakási nová hvězda, která ani od nás ani od otců ani od pradědů vidina nebyla, a za krátký čas prvnější předběhla, a za nedlouho potom předešlá tou samou cestou k svému místu se vrátila a tam zapadla ; tato pak pravou dráhou k stranám západním se brala.« Druhá zpráva o pozorování planet patří k roku následujícímu,6) kdy »třetí hvězda jasností k prve řečeným dvěma položená, ukázala jest se dne 11. září, kterážto vyšla před svítáním dne na tom místě, kde chodí slunce ve znamení lva. Druhá, která se nazývala Lucifer (Světlonoš), vyšla jest dne 28. prosince, rovněž před svítáním; třetí, kterou bylo viděti roku předešlého, s těmito se neobjevila.« Uvedu ještě záznam pozorování severní záře z r. 1138'): »Dne 14. října při prvním soumraku nočním ukázala jsou se znamení červená na půlnoci. Druhou noc, totiž 15. touž hodinu stalo se podobně. Třetí noc dne 16. října při ranním svítání ukázala jsou se týmž spůsobem. Zemřel jest kněz Boleslav.«

Z uvedených pozorování hvězdářských můžeme si učiniti představu o tom, jaké vědomosti astronomické měli v této době nejučenější mužové v Čechách. Mimo uvedená místa najdeme v kronice kanovníka Vyšehradského ještě několik krátkých zpráv o zatmění, kometách, meteorech a severní září. 8)

Též u dalších kronikářů XII. a XIII. st. najdeme zprávy o úkazech nebeských; ale jsou to jen krátké zmínky a bylo by zbytečno je vypočítávati. Teprve na poč. XIV. st. v kronice Zbraslavské Petra Žitavského čteme pilnější pozorování zvláště komet a zatmění. Petr Žitavský uvádí obyčejně čas východu a západu, místo oblohy, kde se úkaz stal a změny v něm nastalé, a na konec předpovídá často nehody, které prý oznamuje kometa neb zatmění. Spíše zajímavý než důležitý jest astrologický list zachovaný v kronice zbraslavské, který asi r. 1328 přišel do Prahy. 9) Krátký obsah jeho jest: Mistr Jan David Toletanský a ostatní mistři university toledské oznamují, že roku 1329' v měsíci září, když slunce bude