(vedle jiného o nebi, o meteorech a úkazech v povětří). Mezi učiteli tohoto učení dlužno asi hledati ony moudré a učené muže (viz nahoře).

Zbývá ještě otázka, odkud brali Čechové své vědomosti hvězdářské před založením university v Praze. Kosmas (f 1125) praví, že Čechové chodí öde dávna na studie do Paříže.13) Kláštery měly obyčej posílati některého svého člena na cizí university, aby přinesl odtud nové vědomosti. Palacký píše k letům kol r. 1270 : »Mistři čeští (od Englbrechta na učení partikulárním jmenovaní) nenabyli učenosti své v Němcích, kde jí téměř nebylo, ale v Itálii a snad i ve Francii, kamž Čechové vůbec na university chodívati obyčej měli, a Němci sami hledali vzdělání svého netoliko ve XIII ale i ve XIV. století více v Čechách, nežli naopak díti se mohlo.«14) Ve století XIII. a XIV. nalézáme Cechy téměř na všech větších učeních a universitách, zvláště pak v Bononii, Paříži, Avignone a Oxforde.15) Německý spisovatel Burdaeh přiznává: »Avignon, Paříž, Bologna a Oxford jsou velká zřídla vzdělanosti tehdejšího světa. A Čechy, zvláště Praha, přijímala vše od nich přímo, jako žádný jiný kraj Německa v ten čas.«16) Zda Čechové čerpali přímo z hlavních učelišť astronomie v Toledě a Neapoli, není zaručeno přímým svědectvím.

Z doby před založením university známe jméno jediného cizince astronoma, který se v Praze zdržoval; jest to Joanes de Saxonia, mnich řádu augustiánského, který žil v Praze a v Paříži a napsal učený spis astronomický : »Canones in tabulas Alphonsi«. Tento výklad známých astrononomických tabulek Alfonse X. vyšel tiskem r. 1488 v Augsburgu s tabulkami Alfonsa X.17) Podobá se, že přítomnost Jana de Saxonia v Praze nezůstala zcela bez účinků, ale nezachovalo se nám o tom žádných zpráv.

Laskavostí vdp. J. Hille, faráře v Kadově, byl jsem upozorněn na zajímavý rukopis, soudíc podle písma a obsahu, psaný asi ze začátku věku XVIII. Některé skladby jsou však původu staršího, jak nasvědčuje ráz i obsah jejich. Je to sbírka 12", psaná čitelně, rukou vypsanou, do které si kdosi zapisoval písně lidové i skladby umělé, světské i nábožné. Ze sbírky té otiskuji písně a skladby světské. Jsou to skladby místy při-hrublé, kde vtip je nahrazen hrubostmi nevhodnými pro nynější vkus a