Předchozí 0473 Následující
str. 456

Řka: Byvši ondy při kvasu i hnedky od toho času divných jsem podruhů nabyl, že jsem se drobet podnapil.

Ze sklenic se do mne vloudili, nic ti nebude, pravili, jenom nás přijímej k sobě, budeš vesel v každé době.

Již se však přípověď bourá, když smutně táhnu kocoura, vesel jsem až do ustání, tak jak pes po servání.

Všechno všudy mne již mrzí, nespomůžete-li mi brzy, vyženu duši ven z těla, byť ona jíti nechtěla.

Jak to jen huba zaslechla, hned na to k žaludku řekla: Neboj se, musí tak býti, všaks tomu sám chtěl tak míti.

Lils do sebe jak do boty, jako by jsi pil z roboty; podruhy rač ti dám vody, bys neměl na zdraví škody.

Řekl zas žaludek na to: Milá hubo, mám já za to, že ta zdraví mého ztráta, přišla na mne skrz tvý vrata.

Bys byla mne sanovala a zdraví obhajovala, nebyla bys dala passu, tomu zbytečnému kvasu.

Plným potrubím pouštěla, jak bys mne vytopit chtěla, tak že jsem již sotva vzíval, pro ten přenáramný příval.

Huba nechtíc toho snésti, začala svou dále vésti, řka: V ničem křivdu nedělám, neb tvé povahy dobře znám.

Co jsi nechtěl, moh' jsi vrátit, a sobě zdraví nekrátit, ty pak po všem všudy pití, chtěl jsi ještě tolik míti.

Slyš, hubo, ty bydlíš blíže od rozumu, já pak níže, mohla jsi se ho zeptati, máš-Ii mi tak mnoho pít dáti.

Jáť pak vida, že žertu není, když se celé tělo mění, zanechaje jejich vádu, bral jsem z apatyky radu.

Podal jsem ústům piluly a to vše žaludku k vůli, kterak jak jen dolů sešly, hned s hostmi v nevole vešly.

Začaly na se foukati, hrýzti, kousati, broukati, pak se všickni na plac hnali, až se tu přítomní smáli.

Huba s žaludkem se snesli, v prvnější přátelství vešly, chtěly zas to, co prv měly, na bratrstvo spolu pily.

Já vida, že prve bylo, jejich vážení nabylo, začal jsem jim lekci čísti, že jim nedám píti, jísti.

Budou-li se tak chovati a zdraví nešanovati, nebudu jich litovati, když budou spolu stonati.

Až se toho huba lekla, však přece k žaludku řekla: Nebudeť tak zle, jak praví, připím ti za jeho zdraví.

Byl jest uječek.

Byl jest uječek, švarný holeček, vytesal sobě z bláta domeček, z rákosí stodolu. Hopsá uječku, poskoč si směle, zavejskej vesele.

Udělal střechu z lesního mechu, měl za podruha v komoře blechu, komára souseda. Hopsá uječku, atd.


Předchozí   Následující