1. Nuž vzhůru, myslivci, vzhůru, raníčko, dostiť jste tlačili měkké peříčku; noc se rožehnává a den přichází, ať v loži slunéčko vás nenachází. Nuž vzhůru, vzhůru, jen z lůžka dolů. — 2. Zrozenej zajíček již jen posedá, s nacpaným žaludkem lůžko si hledá; nuž vzhůru, mějte se k tomu za čerstva, dokud je jen ještě stopička čerstvá. Nuž vzhůru atd. — 3. Tohoho, tohoho, tohoho, tohoho, vem Tygru na svarky (svorky), zas Sullu loho, Venuše s Polytou ti půjdou spolů, a tak pospíšíme tím párem dolů. Tam jistě bývá, svůj skrejš tam mívá. — 4. Nuže již ze svůrek psíky rozpuste a vy se s flintami dobře rozstupte, na levo, na právo někteří děte, a vy hned prostředkem psy zavádějte. Je tu zajisté v některým místě — 5. Nuž po něm, štěňátka, nuž přece po něm, bude-li nějaká tu pověst o něm; vítr se obrací, pozor naň dejte, tygr poskakuje, pilně jej hleďte. Je tu zajisté v některým místě. — 6. Venuše s Politou také tam hlásá, žene se již po něm všechna psí chasa, bouch! po něm tenkráte někdo uhodil, přece psy hlásají, vlastně se chybil. Hle, tamto běží, ještě neleží. — 7. Tohoho, tohoho, se mnou štěňátka, a já vám ukáži čerstvá šlapálka, tudyto běžela naše kočička, tudyto jest jí čerstvá stopička. Nuž zase po něm, povězte o něm. — 8. Tif, tif, tif, taf, tif, faf, již zase svádí a celá psí rota jej sem provází, na nás jej vracejí pilnýma skoky, kdo se ho z nás chybí, má mít tři kopy. Hle, tamto běží, Honz na něj měří. — 9. Bouch! po něm, on se již také chybil, dej pozor, bys jeho chybu napravil; bouch! po něm tenkráte; již ouška skládá, nohy mu klesají, již k zemi padá. Již nyní leží a víc neběží. — 10. Ten, který raníčko rosičku srážel, skrz obilíčko ještě prorážel, zelenou travičku žaludek pásl, studenou vodičkou žízeň svou hasil, hle, nyní leží, již víc neběží. ~ 11. Ten, který jest mnohé hory přebíhal, z lesa opatrně v pole vybíhal, tomu málo prachu, některý broček život(u) odňalo, vzalo mu skůček, že nyní Ježí a víc neběží.

1. Když jsem šel z sezení, na levo jsem zašel, kde má být posvícení, jakous jsem ves našel. — 2. Nebylo tenkrát více po vesnici slyšet, jen mordovat slepice a prasata kvičet. — 3. Rychtář zabil nunvici, krmil ji půl léta, skrz špinavou lavici dělal z ní jelita. — 4. Synek z té svině vytáhl a rozsekal plíce, že budou po jelilách dělat jitrnice. — 5. V jakýms chlívě děravým kozel smutně bečel, kdež s tulichem krvavým konšel nad ním klečel. — 6. Chalupník svou kravici přivázal za rohy, mlátil a pral palicí, až natáhla nohy. — 7. Hned ji z kůže vypáral, dal ji do špejcharu a sousedům prodával čtvrt po půl tolaru. — 8. Podruh se s kozou škrtil, kterou v Boru koupil, když z ní duši vystrčil, z kůže ji vyloupil. — 9. Rychtářka půl pytlíku tvarohu vyndala, nezbíraného mlíka do něj na-bryndala. — 10. Jeden řád z hniliékami, druhý s bezinkami, třetí s trno-slívkami, čtvrtý sušánkami. — 11. Pohůnek šel vybírat holuby pod krovem,