čerstvě jeli, doma brzo byli pod stromem v chládečku. — 7. Hyn vidím Aničku, mladičkou dívčičku, an se na mne dívá, a mne očekává, posílá hubičku. — 8 Já jsem rychtářů syn, já děvče mít musím, s mladou přebýváním, věrným milováním, svůj věk zti-ávit musím. — 9. Já jsem hodný jonák, k tomu dobrý sedlák: Pojd" děvče k muzice, já nechci babice, raděj byl bych voják. — 10. K muzice jsou přišli, hned do rejdu vešli, hrál Mikeš na dudy, hlásalo to všudy, těšilo mne v mysli. — 11. Hopsá, du-daři, hřej; Franto hodné pískej, ať s mou dívčicí, též Vondra poskočí, to máš krejcar polskej. — 12. Muzikáři hráli, my jsme tancovali, po tanci v hájeěku v přelibým chládečku jsme si poseděli. — 13. Já, selko, tě nechci, neb mám se tu hezky, u moje Aničky, rozmilé dívčičky, dává mně syrečky. — 14. Milejší mně mladá, nežli stará baba, která zubů nemá, jest celá šedivá, jako stará bouda. — 15. Ej teď má Aničko, má milá hubičko, tobě odkazuji, všecko ti daruji, má milá dívčičko. — 16. Láska kupovaná, nebývá všímaná, kořalkou babice chtěla koupit srdce sedlákovo z rána. — 17. Tať se všímat může, která již od kněze věrou zavázaná, štůlou potvrzena, jest podobna k víře. — 18. Již večer přišel k nám, z hájku se ubírám, s mou milou se loučím, pěkně se poroučím, zejtra s ní se shledám. — 19. Nuže, vy mládenci, ctěte panny s věnci, zvláště ty, jenž mladý, nehrubě starý, veďte si je k tanci. — 20. Vemte příklad ze mne, nechtícího ženě, která byla stará, milejší mně mladá, jest ona rovná mně. — 21. Kdyby starou kdo vzal, ji za ženu pojal, stálého bublání, s sebou se vadění těžce by poslouchal. — 22. Mladý s mladou buďte, staré starým nechtě, tak bude srovnání, stejné milování: to mladému věřte. — 23. Již skonávám verše, složené o selce. Sedlák s pytlem dává své selce na záda a jde k své Ančičce. — 24. Dá si piva nalít, kdo chce může s ním pít, s tím dobře se mějte, na něj vzpomínejte, já budu zatím píti. — 25. Kam ty půjdeš, Kubíku? Do hospody, tatíku. Co tam budeš dělati? Dám si piva nalíti.

1. Paní mámo tlučou tam. Terezičko, kdo je tam? Paní mámo, sládek, mého srdce skládek. Má Terezko, pusť ho k nám. — 2. Paní mámo, tlučou k nám! Má Kačenko, kdo jest tam? Paní mámo, pekař, mého srdce lékař. Má Kačenko pusť ho k nám! — 3. Paní mámo, tlučou k nám! Má Dorotko, kdo je tam ? Paní mámo, krejčí, s lahodnými řeči. Má Dorotko, nech ho tam! — 4. Paní mámo, tluéou k nám! Má Bětuško, kdo je tam? Paní mámo, šefci, s oulisnýma řeči. Má Bětuško, nech je tam! — 5. Paní mámo, tlučou tam. Má Verunko, kdo je tam? Paní mámo, študent, mého srdce kontent. Má Verunko, pusť ho k nám! — 6. Paní mámo, tlučou k nám. Má Ančičko, kdo je tam? Paní mámo, malíř, nemá ani halíř. Má Ančičko, nech ho tam. — 7. Paní mámo, tlučou k nám! Má Zuzanko. kdo je tam? Paní mámo, voják, chodí jako jonák. Má Zuzanko, pusť ho k nám. — 8. Paní mámo. tlučou k nám! Má Liduško, kdo jest tam? Paní mámo, truhlář, chodí jako dudař. Má Liduško, nech ho tam.