1. Hopca, Hanka, srdce moje, kdy já umrem, všechno tvoje: nohavice, župica i baraní čepica. — 2. Tobě kudelná kosila, kterou jsi sama ušila, tobě nedělní šaty a husárek rohatý. — 3. Tvoja poduška, halena, tvoja sukna popálena, motovidlo, předena, herce i vřetena. — 4. Tobě z upřímného srdce odporoučím dvoje krpce, jedny mívej na svátek, druhé obuvej v pátek. — 5. Obušek i balda tvoje, tulec, těšínka bez stroje, i ta šálka zerzavá, k tomu komula kráva. — 6. Tobě gajdenee darujem, s těma houčky ofěrujem, tvoje budu kozlence, které jsem nabyl lehce. — 7. Tobě místo na salaši, kde přebývají Valaši, tvoje brynza, žinčica; chovej se, má dívčica. — 8. Dva rošky tabáku plné a dvě šatky usoplené, hledej si jich pod policú, najdeš tam i pernicu. — 9. Najdeš tam opich i palicu, hrotek, kotlík pro žinčicu; tam máš dvě hrudy sýra, i kdož ti jich zapírá. — 10. Na kozlence pozor dávej, ráno, večer jich čítávej, hoň na pastvu hned z rána, bude hustá smetana. — 11. Třikrát za den kozlence důj, každý den pilně brynzu strůj, ta strakatá, ta šedá, plný hrotek mléka dá. — 12. Mladé kozlence odstavuj, o svatém Duše odstavuj, u studenky napájej, soli lízávat dávej. — 13. Hoň na pastvu do bučiny, kde je mnoho ostružiny, k zelenému javoru, tam najdeš mú komoru. — 14. Od cesty na čtyři kroky, najdeš tam kámen široký, na kameni rytý kříž, pod kamenem jest můj skrýš. — 15. Tam mú těžkou prácu najdeš, hrnek peněz vynalezneš, co mi Pán Bůh požehnal, při zeleném hájů dal. - 16. Kupíš na huňky Jurovi, zjednáš krpce Mikulkovi, poděl ostatkem děti, ať mne mají v paměti. — 17. Chlapce obrať za kozami, ať se těší s gaděncami, při veselém salaši, kde jsou jinší Valaši. — 18. A když já již budu starý, když budu hledět na máry, zavolej ke mně kněza, o mé nemoci veza. 19. Abych se moh' vyzpovídat, své staré kusy povídat, abych přišel k spasení, když mi dá rozhřešení. — 20. Když já potom nohy stáhnu, duši poroučím Bohu Pánu, tělo pochovej v háji, v tom přerozkošném ráji. — 21. Knězovi daruj kozlicím, nechť se modlí za dušičku, chudému daruj, co máš, do nebe mi spomáháš. — 22. Rektorovi hrudu sýra, ať mi čistě dlouho spívá, kostelníku peníz dáš, jiného mu nic nemáš. — 23. Ty moje jančarky staré, dej žebráku, ať jich dodre, k tomu také černý pas, vrať ho tomu, čí byl zas. — 14. Dej napsat na mém hrobě, kdo tu půjde, ať čte sobě: Ta leží Jura Baču, jeho Valaši pláču. — 25. Bože můj, dej věčnou slávu, že zapomněl na tu krávu, kterou nedávno přihnal, smutná nevím, kde ju vzal. — 26. Budiž Bohu věčná chvála, keď jsem toho dočekala, žes mi umřel na slámě, byl by visel na tramě. — 27. Neb jsi býval šuchač dobrý k zelenému hájku strojny; uměl jsi se živiti, kde co bylo preč vzíti. — 28. Náboženství jsi miloval, každýs kostel vyraboval, šetříval jsi mlynáře, vzal's, co bylo na faře. — 29. A ostrovští pláteníci v tvé paměti byli vždycky, o ně jsi se starával, když za bukem číhával. — 30. A ty tvrdé tolary, které z Uher nosívali, v tvojích rukou mohly býti, kořalenku za ně pít. — 31. Protož za tvé skutky dobré, Bůh dej, aby aspoň v hrobě odpočinuls na ten čas, cos běhával na salaš. Amen.