Zkazky o hasfrmanovi čili vodníkovi.

38. Podobně jako v předcházejícím chodil hastrman i v Kabičo-vicích u Českého Krumlova v Tomanově chalupě za holkou. Ač dali holku za kamna, jak jim lidé radili, přišel opět. Jak si v tomío případě od hastrmana pomohli, jsme se nedověděli. Kosov u Kam. Ujezda.

39. Ve Velešíně však hastrman netoliko chodil za holkou, ale dokonce si ji odvedl, dovoluje jí ovšem pod určitou podmínkou návrat. To by však nikdy nevykonala, kdyby jí ženská zvědavost nebyla pomohla. Tak se dovídáme, jak se dostane hastrman do sed nice, kde pod veskrejpkoma jsou dušičky utopenců, v koudeli jest nůž, jímž se ubráníš hastrmanovi a smeti po zemi jsou peníze. Němečkovu děvečku odvedl hastrman do »Jednoho rybníka«. Lupl na vodu proutkem a po schodech sešli do sednice hastrmanovy. Tam řek' děvečce: »Až zepředeš tuhle koudel, můžeš jít zase domů.«

Děvečka se dala do práce, aie koudele neubývalo a neubývalo. Celá mrzutá prohlížela si hastrmanovu sednici. U kamen byly tři hrnečky pokryté pokryvadlem, kterých neměla po vůli haslrmanově odkrývati ; ale zvědavá ženská odkryla jeden hrnek, z něhož vyletěla dušička utopence a řekla děvečce: »Odkryj i ostatní hrnečky, kde jsou taky dušičky utopených. Koudel obrať a co z ní vypadne, seber, jako i smeti, co jsou v sednici, jsou to peníze.« Děvečka tak udělala; z koudele vypadl nůž, který vzala a kterým se byla ubránila proti vodníkovi, sebrala smeti a vyšla ven z vody ; byla bohatá. Velešín.

40. Ve Štěkři u Ges. Krumlova se to hastrmanovi zle vy-platilo, že chodil za holkou. Když tolita a toten nedovolovaly vodníkovi do světnice a on stále pod okny jim zpíval, chytili ho na radu lidí do provazu z lipové kůry a namazali mu tak, že jim slíbil, že se odtud vystěhuje. A vskutku v určený čas odstěhoval se do jiného rybníka, tažen jsa devíti kočkami. Ve Štěkři chodil hastrman za pastýřkou. Když se ho nikterak nemohly zbýti a zavřenýma dveřmi prý tam přišel, šly do Zlaté Koruny ke knězi na radu. Ale nic to nebylo platné ; chodil tam stále. Tu jim lidé poradili, aby si dali tolitu a toten do oken. Nemoha dovnitř, prozpěvoval aspoň pod okny : »Tolita, toten, to bílý kvítí, brání mě k mej milej jíti!« Když jim pořád chodil pod okna zpívat, radili jim, aby chytily hastrmana na provaz z lipové kůže. Chlapci (chasa) ho chytili a zlupali tak, že se jim zapřisáhl, že již tam vícekráte nepůjde a že se odtud vystěhuje o jedenácté hodině dopoledne, což se i stalo. Všichni však ho neviděli, jak se stěhuje s devíti kočkami do »Radostickýho rybníka«, jenom ti ho viděli, kteří mu vypráskali. Č. Krumlov.

41. Vodník rád podkládá své dítky matkám. Spozoruje-li matka, že jest její dítě proměněno, má je dáti na smetiště a bíti je metlou, ca