opět zase velice často v chromého zajíce, který nemůže dobře utíkati. Chce-li však člověk takovéto zvíře chytiti, stále a stále mu toto ustupuje a svádí člověka, až se tento ocitne u vody. Běda mu, nepozná-li v této chvíli, že je to vodník! Jak jen do vody vkročí, již ho vodník utopí. V podobném nebezpečí jest i ten, kdo by po takovém zvířeti-vodníkovi zvuky opakoval.

Nezdaří-li se mu na člověka nalíčený uskok, zuří a mstí se člověku, pokud mu síly stačí. Způsobí veliký, ba ohromný vítr, že až stromy vy-vracuje, a stín jeho vidíš, který tě mnohdy stále pronásleduje, dokud nejsi v bezpečí. I hukotem, jakoby se kamení válelo, se prozrazuje; to-li se děje: honem pryč! nebo nevíš co by se mohlo státi. Ba jedenkráte ve zlosti způsobil, že se i země propadla! Mstivost, zlost a nepřátelství k člověku jest základním rysem povahy vodníkovy. Ublížil-li bys mu kdy, nebo nevědomky po. zvířeti-vodnikovi zvuky opakoval i v dobrém úmyslu, abys zvířeti pomohl, a tím více vodníku-li se posmíváš: dej si pozor na jeho pomstu, nebo síla a právo jeho jest veliké.

V pravé-li poledne se koupáš nebo na hlubokých místech, byť bys byl i velice silným a výborným plavcem, nic ti to nepomůže; vodník tě utopí. Vždyť i na zvířata ve vodě se osměluje a mnohá také utopí; do-stane-li se mu některé přece ze spárů, má celou nohu odřenou. Ve své smělosti mnohdy i z vody vychází, aby se zmocnil člověka, s nímž »zapáší«; nezmůže-li ho, tu se mu aspoň pomstí, že ho nějak nepěkně v této šarvátce poznamená. Ašak zcela jistým a bezpečným jest každý člověk, dítě i dospělý, volá-li k Bohu, Panně Marii nebo Andělu strážci o pomoc, nebo má-li s sebou svěcenou vodu nebo jiné svěcené věci.

Kromě těchto prostředků, jež odnášejí se ke všemohoucnosti Boží a člověka k modlitbě a úctě Boha a svatých vybízejí, jsou ještě jiné, přirozené, však zcela bezpečné a osvědčené prostředky proti síle a moci vodníkově. Jsou to především: lýčí (z lípy), tolita, toten a kapradí u všech; u šestinedělek kromě toho svěcená voda a mužský klobouk na hlavě, nebo by vodník, opustí-li šestinedělka lože, dokud nebyla u úvodu, buď dítě proměnil anebo ještě raději ukradl. K těmto ochranným prostředkům patří i ten, že se má podložené, podvržené dítko hastrmanovo tak dlouho lupati, až vodník pravé matčino přinese.

(Se 4 vyobr.)

Mezi nemnohými nádobami, jež nalézají se v místním museu Lomnickém, vynikají zvláště tři, které i na Výstavě Národopisné budily pozornost odborníků.

Jsou to především dva talíře májo li kove, jeden s letopočtem 1698, druhý bez letopočtu. Oba jsou téměř stejné velikosti — první 28'8 cm,