Předchozí 0016 Následující
str. 9

O řemesle paprskářském.

Příspěvky k poznání odumírající domácí živnosti

podává Jos. F. Král.

Ve vzpomínce na národopisnou výstavku okresu ' rychnovského, pořádanou ve dnech od 2. do 12. srpna 1894 v Rychnově n. Kn., uveřejnil jsem jako příspěvek k dějinám řemesel a průmyslu ve Vam-berce úvahu o krajkářství, tkalcovství a paprskářství, kteréžto poslední dvě živnosti nerozlučně spojeny jsou.

Dnes, kdy poskrovnu již dělá se paprsků rákosových,*) za to však po továrnicku hojně se robí ocelových, jest na čase vzpomenouti odumírající domácí živnostij která v 17. a 18. století řemeslně ve Vamberce kvetla. Ve výše uvedené vzpomínce uveřejnil jsem zajímavou přísahu zdejších paprskářů z r. 1791, tuto otiskuji z nejstarších knih městských úmluvu mezi mistry paprskářskými z r. 1804.

Zápis ten i po stránce jazykové je smutným toho dokladem, jak poklesla mluva naše před 100 lety: Dnes nížepsaného dne a roku stala se úmluva dobrovolná a nenucená a po stvrzení městsko-ouřadním celá, dokonalá mezi společnýma mistři paprskářskými ve městě Vamberku a to následující: Šetříce oni bedlivě vespolek, že jejich počet mistrův již iak daleko vzrostl, že by na budoucnost skrz rozmnožení od oného řemesla paprskářského jejich obživa docela zmenšena byla, tudy také všecky za jednoho a jeden za všecky na budoucí čas k zamezení téhož následující vejhrady neb vejminky sobě učinili a takové pod pokutou 10 fl. — kterážto pokuta v protržení téhož neboližto v překročení onich vejš podotknutých vejhrad neb vejminek polovic t. j. 5 fl. zdejším chudým vamber-ským, druhá pak polovic 5 fl. k normálnímu pražskému císařo-královskému fondu k složení a odevzdání přijde, pevně držeti rukouch podáním přislíbili:

1. Žádný mistr nesmí a nemůže žádného cizího buď ze zdejší neb cizej vosady synka kromě jeho vlastního dítěte do učení vzíti. 2. Žádnému huntýři aneb fušeru, který by pořádně vyučenej nebyl, dílo zhotovovat nechati, neb dokonce nějaké dílo již zhotovené od něj kupovati a při štemplu za své vlastní dílo vydávati. 3 Každej mistr neb jeho díla odjímač a tak nazvanej handlíř.....jeden druhému (nesmí) mistr pod onou vejš vysazenou pokutou, handlíř pak pod odmrštěním od handle paprskův dílo zlehčovati a tupiti, 4. anobrž jeden každej mistr neb handlíř svůj povědomý handlovní neb prodejní okrsek navštěvovati, s tou tak nedovolenou nauzirkou jeden druhému již povědomý a tak říkaje k jeho okrsku při-patřící místa nevytloukati. 5. Žádnému mistru tkadlcovskému neb téhož řemesla tovaryši, byť by i ten samý s penězma aneb dary jakýmakoliv


*) Paprsky jsou nástroj z mnoha set třtin na píď dlouhých složený, skrze Kterýž osnova běží, a outek napříč házený jím přímo se zatkává, zbíjí.

Předchozí   Následující