Předchozí 0022 Následující

@Sv15

O sv. Václavu.

1. Kam pospícháš, choti Krista? Ach, nešťastná cesta tvá! Bratr tvůj Boleslav Hrozný ukrutný oumysl má; země česká, polituj, na smrt chvátá Václav tvůj. — 2. Ó, nebesa, ó. trůnové, ó, anjelští žáčkové, ó, jak snášeti můžete ukrutenství takové; Boleslava Hrozného netrpte, zahubte ho. — 3. S mečem nahým, ach, nastojte! bratr se přibližuje, bratru svému nevinnému mordýř se ukazuje. Země česká, polituj, již umírá Václav tvůj. — 4. Při jitřní u dveří svatých Kosmy a Damiana nešanuje rukoa spjatých, tvého morduje pána, hratrobijce vražedlník; Václav padá mučedlník. — 5. Podivíne, Podivíne, ctný, věrný služebnice, již tvého milého pána nebudeš míti více, pro něho umřít musíš, ohavnou smrt zkusíš. — 6. Nebudeš víc, Podivíne, v těch šlápějích krvavých, nohy mrazem oznobené zahřívati pánových; Podivíne, polituj, v krvi se pán koupá tvůj. — 7. Ještě dobře, Podivme, po tvé straně se daří, tvůj pán v krvi přepodivně tiskne stopu co září, místo svaté skropuje, nižádný nesmazuje. — 8. Plačte vši-ckni, naříkejte pro Václava svatého, že Boleslav přeukrutný zamordoval jest jeho. Země česká, polituj, již umírá Václav tvůj. — 9. Ach, nešťastný Boleslave, co's to směl učiniti, že si v naší české zemi směl Václava zmařiti. Země česká, polituj, kam se poděl Václav tvůj — 10. Podivíne. Podivíne, tebeť všichni prosíme, vzbuď nám svatého Václava této nynější chvíle. Země česká, polituj, kam se poděl Václav tvůj. — 11. Neb země česká tuze hyne, ach, Václave rozmilý, povstaň, povstaň v tuto chvíli a podívej se nyní, jak se pejcha provodí a nás ubohé hubí. — 12. Z jedné strany Turek na nás, Francouz také se valí. ach, Václave ctný, udatný, neb's nám byl rek spanilý, ochraňuj nás té chvíle, Cechy své roztomilé. — 13. Tenť jest vždy nejupřímnější náš před Bohem zástupce, Čechů věr ných nejvěrnější, v potřebách pilný vůdce, k němu se utíkejte, za pomoc ho žádejte. — 14. Aj, tehdy, milí Čechové, k Boleslavi chvátejte, Václavští Podivínové, Pánu čest prokazujte, tak dojdele milosti s ním v nebeské radosti. — 15. Amen, Amen, ať se stane, spolu všichni zpívajíc Stvořiteli všeho světa, chválu jemu vzdávajíc, on nás všechny přikreje, Čechy své roztomilé. Amen.

Koleda nového léta.

1. Oznamujeme vám, páni, po onehdejším vyspání, že nám koleda

nastala, budiž Bohu chvála. — 2 My po hladovém obědu přicházíme na

koledu, co vám po obědě zbylo, nám to bude milo. — 3. Buď vařené

3b pečitý, jen když se břicho nasytí, dejte nám to s ochotností, my sníme

5 vděčností. — 4. Hus pečenou nebo prase naší kolednický chase; dáte-li.

vezmou to rádi páni kamarádi. — 5 Chléb, koláče i homolky vhoďte do

naši tobolky, byť jablka, ořechy byly, nám to bude velmi milý. —

• A jestli nás pustíte k stolu, co máte, pojíme spolu, nechť jest jakkolivěk

noho, neujde nic z toho. — 7. Co nám do pytlů dáte víc. nebude vám

škodit nic; my pak tomu rádi budem, co poneseni domů. — 8 Dejte


Předchozí   Následující