moudrý více, ty by si ze mne vytříbil střeva i všechny plíce; nevíš, žo při veselosti lidé jsou nejvtipnější, když je vína, piva dosti, tu jsou nej-výmluvnější. — 12. P. Nechlub se s tou výmluvností, tou plejtvají sedláci, toho vtipu v krčmách dosti při vepřové traktaci, při jelitách, jitrnicích zlaté rozumy rostou, těma když vycpáš pivnici, míváš hlavu tak ostrou. —-13. M. Ó, sprosťáku sucholupý, jak si při tvém štokviši, vtipy jak holub nadutý, až z tebe hloupost čiší, ledať se ti rozum plodí od plotejzek, herinků, jestli ti po nich neškodí, naper nima holínku. — 14. P. Inu, roz-dírej tu hubu, nestydatý tlampači, zacpej si ta vlčí jámu, nedosytý břicháči, zeptej se, co o střídmosti lékaři všichni praví, zvíš, že z tvé pošetilosti rozum hyne i zdraví. — 15. M. Jak ste oba z jedné čtvrti, naháníte jen sobě, ty zhubíš, lékař usmrtí, kdož by co věřil tobě; ale já každému přeju upřímné veselosti, tobě se lidé jen smějí, nežádají ani tvých kostí. — 16. .P. Máš se věru čím honosit, to též zvířata činí, žerou, dokud se jim nosí, s nima zároveň míní rozum pro veselost ztratit, to nejní hodné chvály. — 17. M. Ó, pokrytče nedomrlý, což si, u hroma, závistí jak pes nevrlý jedovatou rozžatý; nemáš-li čím hubu naprat, jen slejšky a knedlíky, měl bys to aspoň jiným přát, závistníku veliký. — 18. P. Jez, nesejte, mně do toho nic nejní, když sud neb var piva vyliješ do břicha, tobě stejný, ale jaký konec bude takového chování, jinou ti pan čert zahude při společném shledání. — 19. M. Starej ty se o tvou kůži, ó, svatoušku kostlavý, nezvítězíš nic na muži, netrap si, babko, hlavy: já bez čerta při korbeli dnem, nocí vesel bývám, při klobáse v mastným zelí hody výborné mívám. — 20. P. Kdes pak koupil to nadání, že smíš den v noc obrátiti, nevíš, že to hodování draze snad budeš platiti: jen cpej šišky do tvé díže, lej bryndu bez oddechu, kuchtík ti z pekelné říše jinou připije jíchu. — 21. M Ach, nemluv darmo, raci víc, darebný škrupulante, jak se mnou neprovedeš nic, vyhubený trulante. Darmo se mnou kočkuješ, di se s babkami vadit, ať mé ruky nekoštuješ, hleď se s nohami radit. — 22. Hopsa, hopsa, hajdum hejti, houkněme si vesele, hřejte nám na velké kejdy, ať máme hody celé, co kde v kterém koutě skryté, ať se dá s ochotností, ať se pije hbitě, dokud jsou spolu hosti. A bych měl i plundry prodat, všechno dát, bych zejtra měl kosti hlodat, než mou povinnost složím, houknu si při base směle, skočím si při cimbálu, pohovořím sobě řmotně, bude toho pomalu. Ještě jednou na rozchodaou, bratří, sobě připijeme, zahřejte nám píseň hodnou, dokud si skočit smíme, jak vám ve středu popelem půst nakalí jen hlavy, dejte všichni zdi čelem, bude konec vší slávy.

1. Když bylo prvního máje, rozkoší veden jsouce, brzo ráno za rosičky k jednomu hájku jdouce, poslouchati libých zpěvů od všelijakých ptáčkův, od křepelek a hrdliček, i od malých skřivánkův. — 2. Mezi mnohým jiným zpěvem zaslechl jsem divný hlas, an vychází z toho hájku, k němuž já se ubírám, ohlížím se na vše strany a velmi pozoruji, co za

Český Lid. XII. 2