Troubu pastýřskou dělávali si staří pastýři sami. Řezali ji, dlabali, škrábali a hladili prací dlouhou a zdlouhavou, na pastvě majíce dlouhou chvíli při svých stádech. Nejlépe se dělávala z větve jedlové, která se nejdříve opatrně rozeklála na dvě stejné polovice. Dřeň se dřevem zbytečným uvnitř se vykrájela v obou polovicích, takže když se zas na sebe při-klopily, daly táhlý otvor, ke konci rozvířený, jak bylo na troubu třeba. Aby »duch neucházel«, důkladně a úměrně stáhl pastýř obě polovice přemnohými »houžkami«, která si také sám z prutů březových nebo jedlových nařezal a natočil. Někteří pro větší ještě jistotu, aby duch neucházel, i pro větší ozdobnost obalili napřed půlky trouby k sobě sklopené bílou »kůžičkou« březovou a pak teprve houžkami stáhli.

Poněvadž pastýřové robívali své trouby nejraději z tlustých větví jedlových, mívaly obyčejně tvar mírně zahnutý. Náš vzorek, uchovaný v museu v Domažlicích, je výjimkou rovný. Neporozuměním se tam o něm mluvilo, že to trouba »na mraky«, ale na Chodsku, pokud mi známo, troubí váli -a ještě dnes za bouří uslyšíte a uvidíte — na latturu mořskou, nikoli na troubu; trouba naše pak dobře se ve všem všudy srovnává s výklady pamětníků trouby pastýřovy.

Trouba chodská. KreslilJ. Paroubek,

Vedle různých pověr o cikánech udržela se mezi lidem dlouho víra, že mohou udělati, že stavení, zvláště stodola, nikdy neshoří. Pisatel těchto řádků sám o tom slýchal častěji vypravovati a podal i výše uvedenou otázku do dotazníku pro »Popis okresu Chrudimského a Nasavršského« a dosud došly na ni tyto odpovědi:

V sousední vesnici pokryli si hospodáři své stodoly novými došky. Nedlouho na to šel tudy cikán, který si zvědavě nové střechy prohlížel a jednoho z hospodářů upozornil na to, že má střechu trochu rozcuchanou a že by mohla snadno chytnouti. On prý mu ji opraví tak, aby nikdy nevyhořela. Když sedlák dal své svolení, vzal cikán suchou metličku, rozžal ji a tou střechu zapálil. Když střecha hořela, běhal cikán 'kolo a křioel >hora — roha«. Plamen valil se až ku hřebenu střechy a v tom náhle uhasí. Střecha pak nejen že neshořela, byla tak pěkná a rovná, že nikdo z okolních takové ne-oěl. Vedlejší soused pozoroval vše opodál, nechtělo se mu ?sak cikánovi platit a proto si umínil, že si střechu dle