Zpráva o Landfrasovžch rukopisech.

Řádky tyto mají za účel oživiti památku Václava Rodomila Krame-riusa, který před čtyřiceti lety skonal zapomenut v chorobinci na Karlově, a Fr. Bohumila Tomsy, tohoto velepilného spisovatele z první polovice minulého století; mimo to jsou příspěvkem k působení nakladatelské firmy Landfrasovy, která vydala množství prostonárodní četby.

Roku 1900 bydlel jsem v létě na blízku Jindřichova Hradce, kde jsem navštívil Černínský archiv, který svědomitě řídí p. Fr. Tischer, a pak prohlédl jsem si různé rukopisy, nalézající se u nakladatele a knihkupce p. Landfrase. Předpokládal jsem totiž, že by se v některé skříni mohly nalézati vysázené již rukopisy nebo snad nevydané ještě a dosud neznámé rukopisy některého našeho vlasteneckého spisovatele z doby předbřeznové. A štěstí mně přálo! Nynější majitel otevřel mně laskavě své skříně, nevěda ani sám, co v nich bude. Pouze korrespondenci jsem nenašel pražádnou, ani jeden list Krameriusa nebo Tomsy, ač jsem po nich pátral. Přípisky na manuskriptech, jež pocházejí od Landfrase, jsou pravidelně německé, ale také nahodilé poznámky Krameriusovy pro nakladatele určené jsou psány týmže jazykem.

Firma Landfrasova podobně jako Pospíšilova, Kastránkova, Jeřábkové patří k nejvýznamnějším tiskařským dílnám na českém venkově. Rod Landfrasův pochází z Příbrami, odkud se Josef Landfras přistěhoval do Jindřichova Hradce r. 1797. Téhož roku se narodil v Hradci Alois Josef, který nejvíce zvelebil a rozšířil tiskárnu, již přejal r. 1825 po otci. Alois J. Landfras vystudovav filosofii vpravil se v brzku do živnosti otcovy; mimo jiné zřídil v Táboře a v Č. Budějovicích odbočky svého závodu. Také sám byl literárně činný a vydal »Umění, kterak ženy s muži šťastné žití . . . získati mohou«, »Příbuzenství« (frašku od Kocebue), povídku »Zločinec skrz ztracenou čest« a činohru »Martinské husy«, jejíž fragment rukopisný jsme také našli. Od r. 1850—61 byl starostou Jindřichova Hradce, o jehož rozkvět si získal nenepatrných zásluh.