str. 93
potřebují, to pak člověka sytí i napájí. Skrze jídla rozliční potentátové potráveni i stráveni byli, skrze vejce však až posavad žádný. Ita Drexelius.
(75.) Odkud počátek svůj má sladký chléb, který mar-cipán sluje? Ten chléb že pochází a jméno že jest jemu od Marka Alpiciusa dané, praví Seneca Consolat. ad Albinam. Když takto píše: Marcus Alpi-cius nic jiného neuměl než dobře jísti a píti, kousky stkvostné vyhledávati; pročež ačkoliv dosti veliké bohatství měl, všechno to skrze obžerství ztratil a zmařil. Z té tehdy stkvostné traktací, kterou sobě obliboval Marcus, a při které takové chleby sladké užíval, ten chléb pošel a nazván byl Marci panis, to jest Marka chléb, nebo Marcipán. 0 tom Markovi i chlebě jeho také sv. Jarolím zmínku učinil, když k Marcelle takto napsal: Non šunt svaves epulae, quae non placentám redolent quam con-divit Alpicius. Není tobě žádný sladký pokrm, leč který od Marka Alpicia vonným kořením sdělaný pochází. O jednom také marcipánu Leonar-dus Fuchsius institut, medic. lib. 2. ponavrhuje, že léta 1438 vTuringi pro nedostatek chleba tak mnoho lidí hladem zahynulo, že po cestách těla jako apalkové ležeti spatřena byla. Pekaři pak Erfordienské země "sedlí na den sv. Marka, buďto sami od sebe, anebo od pobožnějšího lidu, jistý chléb pekli,
