rozdávali a chudý lid pro ukrocení hněvu Páně krmili, kdež až posavad na den sv. Marka takový chléb péčí a na památku to zachovávají, ten pak chléb marcipánem anebo sv. Marka chléb nazývají.

(76.) Zdaliž víno v rolničkách dlouho se čerstvé zachovati může ? Ten kunst nás Turci každoročně vyučují, kteří, ačkoli mnoho vína (aby Machometa přikázání nepřestoupili) píti nesmějí, ale rožničky vinné jísti dostatečně smějí, a protož každý rok na jaře čerstvé sobě vespolek posílají a praesentirují. Neporušenost a čerstvost jejich takto zachovávají: do soudku nakladou hořčičného listí, dno s ním ukrejí, na to listí víno v rožničkách položí a zase takovým listím přikrejí a tak až k plnosti. Aby pak místo prázdné a žádný luft do soudku nevešel, vínem mladým dolejí a dobře uhradí, V zimě pak anebo na jaře, když své dary rozdávati chtějí, soudek otvírají, rožničky čerstvé a neporušené vytahují a praesentirují.

(88.) O schopnosti, kterou má straka? Straka netoliko se ráda učí, anobrž i ráda slova lidská a rozprávku miluje. Znáti jest z toho, že častokráte nemohouce pochopiti to, co se lidskými šlový ponavrhuje a napovídá, teskností umírá. Ale však ne všechny k mluvení a pochopení řeči lidské jsou schopné, jediné ty, které na dubě rády se hnízdí a žaludem se krmí. Nejschopnější pak k tomu jsou ty, které při noze pět pazourů anebo prstů ukazují. O takových strakách mnoho rozličně se vy-nachází, že netoliko od lidí, anobrž i od zvířat to, co slyšeti mohou, snadně pochopují. Oppianus píše: že straku na stromě sedící viděl, která jako mladé kůzle bečela, koza pak nedaleko se pasouce, nejinač nežli že by její kůzlátko na stromě sedělo a bečelo se domnívajíc, na strom lezla a se drápala. Ta jediná straka jiným časem že jako tele bečeti počala a kráva pod strom po hlasu přiběhla, se ozývala a tele hledala. Jakož i častokráte ovci že podvedla, když jako beránek bečíce, ji za sebou táhla a vodila.

(91.) Odkud pochází, ze mnozí lidé mají kadeřavé vlasy a jiní ne? Příčina toho filosofům snadná jest, neb oni praví, že přílišná horkost a po žilách neobyčejně teplá krev vlasů kadeřavost působí, vlhkost pak a studenost těla i hlavy obdloužné vlasy a visuté činí. Nebo horkost ta všechno, jako sama vzhůru cílí, jiné vzhůru zdvihá, vlhkost dolů tlačí a níží.

92. Proč člověk od přední a ne od zadní částky hlavy plechatí ? Na tu otázku snadno (jak Forerus in suo virid. poznamenal), odpověděti se může. Že totižto: přední částka hlavy jest suchá a málo v sobě vlhkosti zachovává, odkudž pochází, že vlasy netoliko samy, anobrž i kořen jejich schne a vadne. Zadní pak částka hlavy jest dostatečné vlhkosti místo, z kteréhožto síla vlasům přichází, je sílí a svou vlahou zdržuje. Poznává se také z té částky zadní lidská pamět, nebo cokoliv člověk se učí, to učení a ta pamět tam vězí jako noha v bahně, tak pamět v tejle při vlhkosti vázne a se zdržuje. Protož kdo jest větší vlhkosti, jest také i lepší paměti, než kdo jest malé vlhkosti, malé nápodobně jest paměti.