Také toho času trefilo sp, že jeden sedlák vezl přede dnem vobilí do Prahy na trh a vjevši na Špitálsko, sám stezkou pěšky Sel, tu něja-kýho lotříka uhlídal ležeti, a přišed k němu, poznal ho, že někdy u něho sloužil. Optal se ho, co by tu dělal, On že by rád do města, ale že nemůže, protože sobě nohu zlámal, žádaje, aby ho na vůz vzal. Sedlák slitovavši se nad ním, pomohl mu na vůz a sám šel stezkou až do Prahy, V tom ten lotřík vida svou chvíli, když vozka toho nevšímal, anebo spal, tři strychy pšenice, kteráž toho času po 2 kopách byla, s vozu svrhl a potom, kde mu se vědělo, s pomocníky svými odnesl, o čemž nebohý sedlák nezvěděl až na trhu, tu teprv uzřel, že ani lotříka ani tří strychů pšenice se nenachází.

Taková chasa okolo Slanýho a Velvar času nočního stohy obilné vymlacovala a škody nemalé činila. Totéž okolo Hradce Králové se dalo, kdež trefilo se jednomu hospodáři, že slyše o takových škodách, dal se v ponocování, tu v půlnoci přišlo k němu pacholků do osmi s cepy a pytli, kteréž on spatřiv a vida, že by s ně býti nemohl, udělal se opilým, a když se ho ptali, co by tu dělal, oznámil, že jde z Hradce a opivši se, neví, kde jest, nicméně však že i on dobrý tovaryš jest; tu oni, jestliže to tak jest, tehdy hned vejdi na stoh a snes nám, co potřebí, z něho vobilí, a hned pomohli mu na něj, a tak on metal jim, pokudž chtěli, a oni namlátivše se, co se jim vidělo, odešli, a hospodář navrátiv se domů, hned poručil čeládce své, aby bez meškání jela a pobrala stohy ty domův, obávajíc se, aby podruhy metati jím nemusil.<

V rukopise 15. věku, uloženém v Třeboňském archivu pod sign. A No. 7., čteme na fol. 54. následovná pravidla, která jistý zkušený muž (mistr) k následování doporučil. Pravidla ta týkaji se hlavně výživy a jsou přispusobena jednotlivým měsícům v roce takto:

Ledna toho měsíce mistr velí jísti krmě čisté, jakož jest řípu, ptáky, zvěřinu, a to vše horce jisti a po krmích ihned píti dobré víno aneb staré pivo. A nepouštěti krve toho měsíce, mýti se vlažně, jest dobré a zdravé. Ale přece sluší skrovně bráti toho měsíce (totiž pro počištění).

Února toho měsíce kdož se nestřeží napití a najedení, totižto kdož studené pije a jí, v tom se nemoc studená neb tajná zrozuje. Protož jest yzop zdráv píti a z plícně z té žíly pouštěti, studeného všeho se varovati; ale mýti se v lázni jest zdrávo a užitečno.

Března toho měsíce mistr učí čisté jísti a skrovně, neb se toho měsíce země otvírá a mozek se také otvoří a pára se ven potíhne,