str. 104

Kdo chceš v životě svém hříchuov ujíti, tento erb před očima hleď míti Smrt tvou často bude připomínati, tak budeš vždycky v bezpečenství státi.

Kníže, pojď, nestálé opusť radosti.
všecky zajisté světa marnosti. Samať
já přemáhám pyšná království, slavná
vojska poddánať mému panství.

Kdož pro dary křivě soudíš chudého, vytrhnu tě z soudu i z lidu mého. Nemuožete práva osudu zbyti, jehož, což živo jest, nemuož ujíti.

Každý člověk, jenž na svět přišel z ženy, k mnohým bídám, psotám jestnarozený Jak květ rychle uvadne a pomine, a jako stín, tak on v brze zahyne.
|