Staročeské „pádlo" — zábava.

(S 1 vyobraz.)

Podal jsem rozmanité doklady (v knihách: Staročeské výroční obyčeje 1889, masopust; Z her a zábav staročeských, 1889) o zábavě řeznického cechu, provozované zvláště o masopustě. Chodili s napjatou kozí a vyhazovali do výše svého druha, obyčejně mladšího, robenee, za všeobecné veselosti. Nevěděl jsem tenkráte, že se kůže ta a zábava jmenovala ustáleným názvem »pádlo«. Jungmann zná toto slovo, roz-

Zábava s pádlem. Rytina z r. 1573. Kreslil Zd. Laštovka.

naanitý význam jeho, vedle jiného: »pádlo, nářadí, na kteréž kožišníei natahují kůže«, od toho pak úsloví: »vzíti koho na pádlo«. Výklad jasnější podává Komenský v Moudrosti starých Čechů (vyd. Dr. J. V. Novák, v Praze, nákl. České Akademie, 1901, str. 88): »Vzali ho na pádlo. Pádlo jest kůže, na níž někoho vzhůru a dolů zmítají, jakž někudy obyčej. Míní se tedy někoho takové žertovné a dojímavé obírání, když jeden pustí, druhý chytí.< To je patrně obvyklý název vylíčené zábavy staročeské.

Jak se staří bavili »pádlem«, znázorňuje připojený (na str. 153) obrázek vybraný z příležitostné mědirytiny od neznámého umělce, pojmenované »Festsehiessen zu'Zwickau« (1573). Zábava byla také u Němců oblíbena.