str. 157
@NZ@Směs
* Léky lidové {žaludek, zuby). Jak vyčistiti žaludek? Usmaž bří-ňata (malé potoční rybičky, v Gejli chovají se na návsi v rybníčkách) nebo též okouny a vše i s kostmi sněz; nepomůže-li toto užívání po prvním užití, opakuj, i přesvědčíš se jistě, že žaludek ti dobře vařiti bude. — Jak léčiti bolesti zubů? Když se po mytí ráno ručníkem utíráš, utři ruce tak, až jsou úplně suchy a potom týmž místem ručníku osuš dokonale obličej v místě (na straně), kde tě zub bolí.
Dolní Gerekev A. Šebestová.
* Pranýř ve Velkých Píšťanech. Na návsi před mlýnem nedaleko kostela ve Velkých Pišťanech (osada u známých sírnatých lázní na Slovensku) stojí kamenný pranýř. Byl postaven r. 1838 jen pro ty, kteří spáchali jakýkoli pych, zejména na statcích panských. Na jehlanu nápis: »Nevolám žádného, přijímám každého.« Železným obloukem připoután provinilec přes prsa; spáchal-li pych hrubší, byl i na nohou přikován. Věci ukradené připevněny na řetěz po straně visící. Rokem 1848. upuštěno od pranýřování. J. Zeman.
* 0 významu růžence před dávnými lety. Jasným svědectvím o úctě, jaké těšil se růženec u lidu, jest úmrtní zápis v kolínské matrice A IV. na stránce 1236, dne 30. července r. 1727 zaznamenaný. Ctěme tam: »Neznámý člověk, žebrák, jdouce do Kolína, v zahradách k Labi na pražským předměstí život dokonal k večeru, a poněvadž neví se, odkud by byl, ani rozárium neb znamení krzestanského katolického spůsobu neměl, aneb, zdali o velké noci byl u spovědi a přijímání, tam, kde umrzel, pohřben jest.« V. Sixta.
* Žižkův dub a pověra, kovářská. V bibliothece Musea království Českého chová se rukopis: >Život Jana Žižky z Trocnova, rytíře Českého. Jest sebraný, složený a do jednoho pořádku uvedený od kněze Jana He-rynka Nymburského, faráře a kazatele Řerčického, léta Páně 1618. Ny.ní pak po dvouch stech a čtyřech letech podle téhož rukopisu od slova k slovu jest přepsaný.« Na str. 4. zapsána je tato pověra kovářská: »Ten strom nápotom nazván Žižkovým dubem. Kmen jeho teprva okolo roku 1784 poražen byl, nebo kováři byli té pověry, že mnohem větší síly dojdou, když jen třísky do svých kladiv z něj dostanou.« (Str. 4.) O smrti Žižkově zmiňuje se spisovatel: »Umřel L. P. 1424. To místo, kde stál stan jeho a kde umřel, až do dnešního dne zůstává nezorané.« Dr. Č. Zíbrt.
* Říkadlo k sv. Mikuláši v Lašišti u Vimberka. Vysmívají se, e prý v Lažicích chodívají po zelništích a tlukouce palicí do země, rí-
«aJí: »Svatý Mikuláši, zachovej nám řípy naší, aby byva veviká, jako tahve pavika. < Ptá-li se někdo, co bude kde k obědu, odpovídají: »Nic na 1 mís: na dvě málo, na tři nic, kabát na studeno, nákolesník na kyselo a mc víc.« Ferd. Pátek.
|
|
