Předchozí 0179 Následující
str. 172

wššeckno málo 10 Hubiček bilo ga bich gich neimine 4 Konwe chtěl mit gak mi ššmakwalý, aný 6 neděl nic gist nebudu gak sa poraučím, tak sa poraučím Přece negak ponížené žadam za odpuššteni gestly sem někoho fozhněwal neb tuze wemne Laská hořela.

W Holomaucý, dne 29lého. Möge neimileišší Teresko.

Welice gest mne to divné že ty, za tak dlauhy Čas přece geden-krat na mne spomneia, čo tomu příčina gest to ga wedět nemůžu, po-něvač guž neičký berzý 5 Roků bude, éo sý mne žádní wědomoslý neudělala, sprawedliwe ty musel někdo powedit že ga tady sustat Chcy, dibich ga to wedel že ty to ztweho upřímného Serce miniš aneb žadaš tak bich bil welice poteššen, ale gá se domniwam že ty mne genom z mého přetsewzetí, které ga nasebe wložit ehcý odwrátit minišš. Welice sem bil poteššený kdiž sem od tebe ctihodné a potešsliwe Psaný obdržel neb četel, že gesäte namne vššickný wmogy Kraginy nezapomnělý, gestly to slweho upřímného Srče minišš, neb piŠšeS, nebo sem přeswěčený bil zteho psaný ktero sy mne posledně psala že ty se wodemne sama odloučit chceš zato ga nemůžu, že sem lý tak dlouho nepsal to ge ta příčina ponevaě sme na Ruskich hranicích dva Roky staly a taky sem ne-weděl gak ty möge psaný prigemný bilo proto že sme před půl Rokem naspátek přiššly, tak sem mogim Rodičům psal a oni mne odpowed odeslaly, skterý sem nic newirozumnel, kde ty si, za co sem gich žádal oni mě ale žádnou wědomost nedaly, tak sem se domniwal že ste na mne zapomnělý neb zapovrhlv tak sem möge umíněny neb předsevzelý mněl, mug Staw wkterem tak dlouheg Čas strávit musim až ďo smrtý setrvat, který třeba lehčegšší ge než-lý vkterey staupity mam, a neb minim co už se dawno státy musilo, dibich tebe stale před Očima nemnel, ale eššte to mnělo geden Měsíc trwat, ty mne nepsala už bich ten těššký Staf na sebe wložil sktereho by mne žádny nepomoch ale tvoge psaný mne od toho odvrátilo a za odpiwat musim, a povinen jsem. Ty mne píššeš ahich domu přišel gen to gest mne bezpředložený co tam začnu neb gaky živo-bytý povedu, nažadneho se spoléhaly nemůžu, který by mne něčím nápomocen byl Brater, Sestra namne zapomněly neb o mne vedet neehtegý, tak sobe můžeš povážit kekomu mam Outočiššlě vzít než-ly tady zůstat, möge ššaty které sem mněl wššecko sem prodal, gak sme přič Manšširo-waly, tak se stidim domu git, ponevač jsem dicky vekstra Ššatech bil neičko nemam nic genom Comisný, na Civiliský ššaty taki nemam, tak tam musim tak prigit gak sem, to je mne hanba, stoho sy ale nic nedělám genom kdiž tebe uhlidam, tak gak mne Buch natomto Swete mity chtit Bude, stim mogich par Řádků zavírám a zustawam Werný a Upřímný až do smrty.

Albert Havlát Ganonier der 9tn Gompagnie.


Předchozí   Následující