rozložené, — zde všude onen typ horský s povahami více vnitřnímu životu než okolí náležejícími.

Sporá políčka na příkrých stráních horských rozložená uživí sotva dvě rodiny rolnické, protože u každé chaloupky téměř tkalcovské několik korců polí jest zapsáno, čímž srostl ve mnohých rodinách způsob života tkalcovského spojeného s rolnickým, ovšem v rozměrech, vymykajících se pojmům pravého zemědělství.

Tam, kde na řekách Labi a Jizeře vznikly průmyslové závody, setřen valně v okolních vesnicích pel horské prostoty a přirozeného typUi nejvíce udržel se osobitý ráz v chatách prostých tkalců. Není možno ledy při vzpomínce na lid český v Krkonoších nepřijíti v první řadě ku tkalcům, jejich životu v přírodě i doma.

O rakodílném průmyslu textilném v Krkonoších již první zprávy máme z dob Vladislava Jagelonce, tedy na počátku 16. stol., kdy chráněno bylo tkalcovství krkonošské zapovědí přívozu pláten do Čech, a velikými celními sazbami. Později, kdy přece soutěž cizí hrozila potlačiti průmysl tkalcovský, povoleny byly hlavně v letech 1763 —1780 nezúro-čitelné půjčky tkalcům krkonošským a zřízena státem u-mělá bělidla u Jilemnice a Vrchlabí, kde se i cizozemská plátna a příze bílila.

Nejvíce pokročila tkalcovi-na na horách ve století 18., kdy soustředilo se zde řemeslo tkalcovské a provozováno rukodílně jednotlivými mistry Tu zhotovovány nejjemnější plátna, šátky, závoje, batisty jemností hedvábí se rovnající. Rodina hraběte z Harrachů podporovala na panství svém výrobu plátenickou, jež rovnala se výrobkům holland-ským, živý pak odbyt zboží byl příčinou, že zaměstnávalo se výrobou plátna v Cechách 627.327 lidí, z čehož valná část připadla na krajiny su-detské vůbec a Krkonoše zvláště.

Č. 6. Náhrobní kříž kutý z poč. XIX. stol. (Domažlické museum).

(Soupis XVII. Ferd. Vaněk-Dr.K. Hostaš, Domažlicko.)