vám to tak dělá. Ale to musíte na to zvyknout, vy potřebujete posily. Ukažte nohu. No, dyť nohy už nemáte tak zapuchíé.

Ach, pane doktore, já sa už ničem netěším a já sa smrti nebojím. Já sem nepotřebovala pana doktora, až včil poprvní, tož si povídám, že to už bude to poslední.

Milá matko, to vy nemůžete říkat, to nevím ani já.

Ale v síni pravíi doktor starém Křúpalovi : Tak pět, šest íýdnů vydrží. Nedá se to určit, ale na uzdravení není naděje.

Už sú tu roky, pane doktore, a je prácú slrhaná, pravit Křupala iřaci si šijovité540) dlaně.

No, já se zas přijdu podívat, sliboval doktor.

To sú včil divní doktoři, stěžovala si Křúpaíka tetce Hořélkovej, «o ju přišla naščíviť. Nebožčík pan doktor Kyseía praúvái: Ja, budem sa domácího držař — čistú po'evku, vodu, něco hořkého. Včil ti doktoři velice na medecíny držíja. A enom pivo a víno kážu nemocném piť.

Ja, takový už, starý, co by něco mjél, co by ho to držaío trochu, pravila tetka Hořélkova. Proto starém kážu, aby si popravil, aby byl jakýsi drlší.541)

A já z toho nemožu potem spať, dotěžovaía si Křúpalka. Vypij to víno, synku, já ho nebudu.

Janek zákrutí! hlavu.

Tož ty, starý, napij sa.

Starý chtějaci uděláť nemocnéj po vůli naléí do Kalíška, ale častovat napřeď tetku Hořélkovu.

Óhyš, to je silné ! pravila tetka ulizňaci. Dyť až sa chce pškať542a) po něm.

Dobré je, přichvalovál Křupala dopijaci.

Tanu, což by nebylo, šak je ho za rynskulu krapku, doložila Křúpalka.

Já nevina, dyž to nedo leje do sebe taják vodu, pravila tetka. Víno ešče nech by tam. Věřte, dyť naši musíja měť při obědě dycky pivo. Dež to bylo prvéj čúvať. Co to vynese do roka ! A miadý ten ešče sa chválí, že on vypije za měsíc věcéj piva, než taiíček za rok. De by to prvéj býl řek slobodný člověk ?:

Křúpalka mžurkala na tetku, aby obrátila řeč. Bála sa, že tatik sa teho chytí a že začne zas naříkať, že spachtovát zeťovi hospodu.

Ale starý, taják by nečúl, hřešil hodinám: Co budete vyvádať takové pasáry? Nakonofólijovát5l2b) jím šnory, ale zas váha zjeía až na zem. Potem, dyž sa šnora chytila, koštoval u okna medecínu. A dyť néni tak odporná, pravil. Hořké je to. Bude-tě v tom polýnek, a šak ten je zdravý.

Eh, já na to nemám chutě, okrúcala sa543) nemocná. Takové je to cosi divné. Myslim tě to už bude zkyslé Oni to tam majú dlúho v téj apatéce, a tam to tuchne, tož to bude ztuchlé.