str. 191
Ale to to! poúčát Janek. To musí byť všecko poraď čerstvé.
Ah, dež by teho dycky čerstvého nabrali? Běž, Maruško, na hůru, běž, milá. Znes trochu petrovéj hole544) a navař ně jí. Visí na krokve v tom košíčku.
A vem ty zeliny väecky, pravil Janek. Aby sa to nemuselo třeba zhledávať v noci a zblýňať 548) ze světlem po hůře.
Dyž to sa kazí v izbě. pravila Křúpalka.
Ja na tú chvilku. . . Šak dluho-již to tu bude?
Zaříkadla v nemocech na Bernardicku.
Podává Emil Průcha
6. N a s t ř í 1 e. Do hliněné mísy dej vidličku, nůž a nožíky ; potom vezmi nové koště, nad tou misou je třikráte kiaptem vody polej ^slívej) a do vody hoď třikrát štipíček ovsa. Pak drž mísu nad hlavou nemocného, míchej nejprve nožem, pak vidličkou a konečně nožíky, a říkej při tom : Pán Bůh lekoval, já po něm ; já počínám stříly slívati ; jste-li z vody, jděte do vody ; jste-li z větru, jděie do větru ; já mám palouček, jsou na něm tři studánky ; v jedné se umějte, v druhé se napijte, v třetí na věky přebývejte, této N. (jméno) nepřekážejte. Zaříkává se jednou, aneb na přání nemocné osoby třikrát. Také je dobře, když nemocný trochu toho ovsa přiloží si na hlavu a lehne do postele.
(Bernardice).
7. Na stříle. Pane Bože račiž požehnati, a já počnu lekovati — na stříle. Ve jménu Boha Otce, i Syna, i Ducha svatého. Šel Pán Ježíš po mezičce. panenka Maria po pěšince; potkaly je tři střílata. »Kam, pak vy střílata, jdete?« »My jdeme škodit této . . . (jméno) do její hlavy, do jejích očí, do jejích spánků, do jejích uší, do jejích zubů, do jejích dásní, do jejích tváří a celého těla.« »Ne, nechoďte, nesmíte, já vám nedovolím; jděte do lesů, na hory, jsou tam tři studánky; v jedné pijte, v druhé se mějte a v té třetí až na věky přebývejte!« K tomu mi dopomáhej Bůh Otec, Bůh Syn, Bůh Duch svatý. Otčenáš a Zdrávas. (Bilinka.)-
8. Na růži. Ve jménu Boha Otce, i Syna, i Ducha svatého, amen. Nyní slož ruce své křížem nemocnému na hlavu a říkej dál: Šla panna Maria po zelené louce, potkala ji červená růže. »Kam ty, červená růže, jdeš?« »Já jdu k této osobě, N . . . ovi do . . . .« Ne, a ne, a ne! Jdi na hory, na skály, na trní šípkový, tam štípej, píchej a pal, a neškoď této osobě více na zdraví! Otčenáš a Zdrávas. Zaříkává se třikrát: večer, pak druhý den ráno a večer. (Bernardice.)
9. Na růži. Pochválen buď Pán Ježíš Kristus! Pane Bože račiž jpožehnati, a já počnu lekovaLi — na růži. Ve jménu Boha Otce, i Syna,
514) divizny. 545) zbytečně choditi, potloukati se.
|