Předchozí 0198 Následující
str. 191

Ale to to! poúčát Janek. To musí byť všecko poraď čerstvé.

Ah, dež by teho dycky čerstvého nabrali? Běž, Maruško, na hůru, běž, milá. Znes trochu petrovéj hole544) a navař ně jí. Visí na krokve v tom košíčku.

A vem ty zeliny väecky, pravil Janek. Aby sa to nemuselo třeba zhledávať v noci a zblýňať 548) ze světlem po hůře.

Dyž to sa kazí v izbě. pravila Křúpalka.

Ja na tú chvilku. . . Šak dluho-již to tu bude?

Zaříkadla v nemocech na Bernardicku.

Podává Emil Průcha

6. N a s t ř í 1 e. Do hliněné mísy dej vidličku, nůž a nožíky ; potom vezmi nové koště, nad tou misou je třikráte kiaptem vody polej ^slívej) a do vody hoď třikrát štipíček ovsa. Pak drž mísu nad hlavou nemocného, míchej nejprve nožem, pak vidličkou a konečně nožíky, a říkej při tom : Pán Bůh lekoval, já po něm ; já počínám stříly slívati ; jste-li z vody, jděte do vody ; jste-li z větru, jděie do větru ; já mám palouček, jsou na něm tři studánky ; v jedné se umějte, v druhé se napijte, v třetí na věky přebývejte, této N. (jméno) nepřekážejte. Zaříkává se jednou, aneb na přání nemocné osoby třikrát. Také je dobře, když nemocný trochu toho ovsa přiloží si na hlavu a lehne do postele.

(Bernardice).

7. Na stříle. Pane Bože račiž požehnati, a já počnu lekovati — na stříle. Ve jménu Boha Otce, i Syna, i Ducha svatého. Šel Pán Ježíš po mezičce. panenka Maria po pěšince; potkaly je tři střílata. »Kam, pak vy střílata, jdete?« »My jdeme škodit této . . . (jméno) do její hlavy, do jejích očí, do jejích spánků, do jejích uší, do jejích zubů, do jejích dásní, do jejích tváří a celého těla.« »Ne, nechoďte, nesmíte, já vám nedovolím; jděte do lesů, na hory, jsou tam tři studánky; v jedné pijte, v druhé se mějte a v té třetí až na věky přebývejte!« K tomu mi dopomáhej Bůh Otec, Bůh Syn, Bůh Duch svatý. Otčenáš a Zdrávas. (Bilinka.)-

8. Na růži. Ve jménu Boha Otce, i Syna, i Ducha svatého, amen. Nyní slož ruce své křížem nemocnému na hlavu a říkej dál: Šla panna Maria po zelené louce, potkala ji červená růže. »Kam ty, červená růže, jdeš?« »Já jdu k této osobě, N . . . ovi do . . . .« Ne, a ne, a ne! Jdi na hory, na skály, na trní šípkový, tam štípej, píchej a pal, a neškoď této osobě více na zdraví! Otčenáš a Zdrávas. Zaříkává se třikrát: večer, pak druhý den ráno a večer. (Bernardice.)

9. Na růži. Pochválen buď Pán Ježíš Kristus! Pane Bože račiž jpožehnati, a já počnu lekovaLi — na růži. Ve jménu Boha Otce, i Syna,


514) divizny. 545) zbytečně choditi, potloukati se.

Předchozí   Následující