V okolí nymburském byl ornament jemných prolamovaných čepců plně vyšíván. (Viz obr. 5.) Takové čepce vyskytují se též u nás na Dobro-vicku, tedy v obcích z blízkého sousedství, a mísí se mezi vlastní čepce naše, které jsou vždy — ať plné, ať žurové — po ornamentu podkládány hrubší bavlnkou. Tím způsobem práce rovnají se naše čepce turnovským, od nichž liší se vzory vyšitými i tím, že dílce jsou prošlé sešity, kdežto čepee z okolí turnovského jsou po švech okrášleny řáskami, z jemné bílo látky upravenými.

Na str. 54. Pam. knihy píše Ign. Tůma, že r. 1787 dle zápisu tehdejšího lokalisty K. Nevečeřela na Kniřovské duchovní osado bylo duší 1154. Pokračuje: »Kolik mezi těmito dušemi k helvelskému vyznání víry se hlásilo právě v tu dobu (t. j. r. 1787), aneb kolik bylo těch. jenž byli jsou 17. Octobris 1783 zrovna vyřkli, že nic nevěří (pročež Nthilistae, také Fanatikové se nazývali), není sice poznamenáno od P. Ni1-veéeřela, avšak kolik těchto druhých, oni sami se udali, nikoli dle jména, ale dle čísel příbytků a dle počtu oudů. I osmělili ť jsou se až k samému zeměpánu žádost příčinou svého náboženství (? sic) podati, -u něho milosh hledajíce, sebe oudami mdlými a poníženými, kteří hledají, co pravého jest, jmenujíce, a to nejen ti, kteří byli na Vy-sokomejtsku, ale po celém kraji Chrudimském. Těchto bedlivéKiu oku poru-čivši a spolu vlídné s nimi nakládání i duchovním i světským vrchnostem, pokudž pokojným životem toho si zaslouží, uloživši vys. si. řízení prostředkem slav. krajského úřadu poznamenání podalo a zdělilo. Odtud viděti, že

Č 5. čepec půlkový s ornamentem plně vyšívaným (ž uro vy).