Předchozí 0226 Následující
str. 219

kostel byl zrušen okolo r. 1785 od slav. pana. cis. Josefa a darován Ilergetovi, professoru techniky, který cihly i kámen z něho prodal na rozličné stavby. Hořejšek kostelíka byl dřevěný a dolejší díl měl kamene sloupy. Od Hergeta ho koupil Havránek kupec pražský, t. j. to místo dvora nebo materiál rozprodal Herget. Od Havránka ten dvůr koupil Kopřiva, stavitel, úřadník při stavitelství na Praze; týž vystavěl dům 1840—1843 na tom místě. Betlémský plac býval hřbitovem kostela betlémského a farou byl dům Petříkův, vedle kostela v koutě, v němž Hus zůstával čísl. d. 253—I, Když týž dům přestavoval, tedy na komíně léta P. 1365 poznamenána byla. Skrze ten starý zrušený kostel chodilo se do techniky školy. V kostele onom byla krypta s mnohými rakvemi, zakladatel toho kastelu v ní odpočíval v měděné rakvi.

Baba slepá. Obyčej starý. Vedení »bohyně« Baby v koutku na peci od dědka, též tam snad jen v zimě sedícího. — Bábu starosvat a dva mládenci ji vedou dokola po světnici do kouta k posvátnému stolu, při kterém Svantovít se skříní atd. postaven byl v průvodu, řkouce rozmlouvají s ní. Když se peče, ke stolu v letě bere: Babo, babo ! Kam tě vedu? Do kouta Koho máš v tom koutě? Kohouta. A co víc? Slarý střevíc. A co v střevíci, říkají Jabko' (klubko). Chyť si ho babko, a pustí ji u stolu. Co v klubku? Jehlu. Co v jehle? Nit. Tak si ji Bábo chyť.

Lidové modlitbičky z Kolovče.

Sebral Gotthard Felix.

1. Andělíčku, můj poslíčku, přijmi ode mne tu modlitbičku. Když má duše z těla vyjde, aby zlýho neviděla, neslyšela, s Pánem Kristem promluvila. S Pánem Ježíšem Kristem vstávám (lehám), Pán Kristus v hlavách, Panna Maria v nohách, aby ďábel neměl moci ve dne ani v noci. K tomu mi dopomáhej Bůh Otec, Syn a Duch. Amen.

2. Andělíčku, můj poslíčku, já tebe prosím, abys mi ráčil strážným býti, ve dne v noci při mně státi. Když má duše z těla půjde, aby zlýho neviděla a neslyšela, s Kristem Pánem promluvila, tento dnešní den až na věky. Amen.

3. O satanáši, nepřistupuj ke mně, k mému loži, pokud nespočteš písek v moři, drn na zemi a hvězdy na nebi. K tomu mi dopomáhej Bůh Otec, Bůh Syn, Bůh Duch svatej. Amen.

4. Když jdu spát, nemá se mi nic zlýho stát. Pán Kristus mě křtil, svatej Jan při mně byl, Panninka Marjá při mně stála, ta za mě odpovídala, Svatá Anna věnec vázala. Svatý Josefe, až budu mít převelkej sen, rač mi z něho vytrhnouti, abych mohla Krista JežíSe chváliti, s tvým kalichem vroubená, vírou přikrytá.

5. Šel Pán Bůh s nebe, nes' svou svatou korunu v ruce, seď s na kámen, ohledával své svaté rány. Přišla k němu matka, plakala. "Matko, neplačte, já jsem se dal umučovat, ukřižovat pro živý a mrtvý.«


Předchozí   Následující