Psala jsem mu to — a píše mně, že by rád dávno je byl posla!, kdyby byl měl peníze na bedničku a od pošty, ale že je přiveze s sebou a z Prahy Vám pošle. Jednu kopii že musel prodat, ale dvě že přiveze pro Vás. Štulc sliboval mu po celý- ten čas podporu, ale nedal mu dosud ani pětku. Za to, co jste Vy, Důstojný Pane, mu poslal, zřídila jsem mu oblek a trochu prádla, aby s tím, co měl, vydržel alespoň na půl léta, neboť tam nemilosrdně s prádlem zacházejí, tlukouce je dubovými paličkami.

Gesta stála ho 30 fl., které měl při sobě v šestáčkách a ještě za 10 fl., aby měl na první potřeby. — Když tam přijel, musel bydleli pět dní v hospodě, nemoha dostati byt. Teprv když se obrátil k profes. Richtrovi, na něhož byl odporučen od Purkyně, pomohl mu hledati v předměstích, až našli pokoj čistý a zdravý u jedné vdovy na Isarském předměstí za 6 fl. 30 kr. měsíčně činže, což bylo ovšem drahé. Za snídani platil měsíčně 1 fl, mléko a kousek chleba, a za oběd 15 kr. bavorských, za polévku, maso, chléb a sklenici piva. Za prádlo 40 kr., za světlo 20 kr. a večeři obstarává si sám; k obědu chodil také do jedné hospůdky; ale ty první dny musel býti ve větší hospodě, a to ho stálo kolik zlatých, ač tam neobědval, jen bydlel. Na policii musel zaplatit 1 fl. 40 kr. tax, činži zaplatil si napřed na dva měsíce, a když si koupil i náčiní, co do školy potřeboval, zbylo mu na dva měsíce na stravu; když odjížděl, slíbil mu professor Staněk, že mu bude posílat po pět měsíců po 10 fl. r. č. Také mu stál v slově, a dokud mu je posílal, měl na činži, na světlo, na snídani a zbylo mu z toho několik krejcarů na chleba, neboE on dostal vždy jen polovic peněz po strhnutí ažia — a to ažio proklaté připravilo ho o polovic peněz, za které mohl si zaopatřiti i stravu na celý měsíc při laciném tam živobytí.

Mezi tím časem poslala jsem mu z mého výdělku všeho všude 20 fl a dukát, který jsem dostala na památku od Bulharky, o níž jsem Vám povídala. Od pana Palackého dostala jsem, když přijel z Nizzy, 20 fl. a to jsem s ním rozdělila; platila jsem mu za psaní a dvakrát poslala jsem mu trochu oděvu, dílem obnošeného, dílem nového, a sice na zimu. Na oděv ten vzala jsem 10 fl. z peněz, co mu ku konci září pan Purkyně dal na učení dřevořezbářství. Ostatní, co přišlo, vzala jsem si k splácení na starost sama.

Dal mu pan Purkyně 50 fl., aby se učil dřevořezbářství a že by mu potom dávali práce do Živy; a když jsem mu řekla, že musí platit za učení měsíčně 15 fl. bav., že potřebuje instrumenty a když se má za 2 měsíce tomu naučit, že musí pilně pracovat celý den, a tedy i živobytí pojištěné mít, řekl mi pan Purkyně: »Já Vám více dáti nemohu, ohledněte se ještě někde, kdo by Vám to zatím zapůjčil, když by se vzdělal, mohl by to snadno spláceti pracemi svými. I já jsem tak vyštudoval v Němcích.« Vůle jeho byla dobrá, ale v nynější době, při mizerném stavu našich financí, těžko hledat peněžité podpory a zvlášť za umění. Avšak přece jsem naději neztratila; poslala jsem mu 30 fl.