s úspěchem možno použiti. Pověry o zvířatech a rostlinách oživují látku přírodopisnou. Při slohu místo dříve obvyklých šablonovitých popisů koní, stolů, tabulí a pod. chápe se dnes učitelstvo zajímavějších a vděčnějších látek, duchu dětskému blízkých. Takovou vděčnou látkou je líčení místních průvodů, slavností, her, zvyků, obyčejů, domácí stravy a pod. Hle, látka národopisná, které bude-li hojně se užívati, brzy zavane ve škole milý duch prostředí, v němž žák žije — duch to národní, od kterého chovanec ani v dalším svém životě neměl by se odchýliti. Sám již hezkou řadu let s úspěchem užívám ve své praxi učitelské, při každé příležitosti, látek lidopisných a způsobil jsem tím mnoho radostí dětem i sobě. Co jen dá práce než učitel navede děti, aby samostatně o něčem dovedly se vyjádřiti ! Musíme se tu opírati o věci, dětem nejen známé, ale i pro ně zajímavé, neb ony .nejlépe dovedou reprodukovati to, co ducha jich nejvíce upoutalo. V zimě při draní peří, v létě venku na poli pochytí ovšem vedle nepěkných věcí, mnoho neškodných povídaček, které v ohledu lidopisném stojí za povšimnutí a mnohdy i duchu a obrazivosti dětské mile lahodí a po jednom slyšení zapamatují si je i takoví žáci, kteří nejsou ve škole mezi prvními. Někdy, při vhodné k tomu příležitosti, dávám si podobné historky vypravovati a z hovorů podobných seznávám, jaká duševní úroveň vane v té oné domácnosti a žáci naučí se o slyšeném plynně a samostatně se vyjádřiti a t. j. prosím, také důležité ! Moji žáci (12—141etí) dovedou i celé pohádky vyprávěti. Někdy přinesou do školy podobné úkoly napsané a tu je přehlédnu a povzbudím k další činnosti ve směru tomto. Často se mi stalo, že žák již dávno vyšlý ze školy, překvapil mne ještě takovou prací. Práce toho druhu, byť často neobsahovaly mnoho důležitého, vedou přece žáka k samostatnému písemnému vyjadřování myšlének, ano i k zušlechtění ve směru čistě národním a páska srdečnosti utužuje se i přes práh školní světnice. Namítne-li někdo, že při takové činnosti žák i mnoho nepěkného si osvojí, sluší uvážiti, že nákaze podobné každý člen společnosti lidské je vystaven a tu záleží na jeho stanovisku duševním, jak je zevnějšími vlivy vytvořeno. Čistému je vše čisté. Vždyť také žáka není možno čínskou zdí od jeho okolí odloučiti. Konečně na našem venkově nejsou poměry tak zlé a mravní nákaza hrozí mladíku teprv ve zlých společnostech městských, kde lid od původní prostoty smýšlení se více uchýlil. Pověsti a tradice, jimiž v dětském svém věku odkojen v rodné své dědině nejeden z našich velikánů, také snad by úplně nevyhověly kritice střízlivých moralistů a přece měly velký vliv a nepopiratelný na jich budoucí život a tvoření v duchu národním. Aby naznačené obrození školní výchovy v duchu národním bylo trvaleji zabezpečeno, musel by se i duch takový vnésti i do školních čítanek a knihoven školních. Jelikož je právě na čase uvažovati o naznačeném umělém obrození školní výchovy, bylo by asi na mfctě, zavésti o tom rozhovor v »Čes. Lidu«. Není pochyby, že by i v učitelských listech o vděčném thematu tomto siřeji bylo rokováno a tu by studiu lidu československého a praktického jeho použití nastala bohatá, šťastnější doba.