Kolik takových kop se na loket plátna vejde, tolika kopový je nazývají k. p. osmnáctikopové. Jinde v Čechách se všecko počítá na přadena a štuky, 4 přadena je štuka.

Nyní pověděla jsem vše, co o lidu tom vím ; budouli zprávy moje dostatečné, nevím, ale však těšilo by mne velice, kdyby Vašnosti jen několika řádky ste mne poctil a mně oznámil, odkud ten lid do Čech přiveden byl. Jestli byste Vašnosti ještě nějakou otázku stran nich žádal zodpověděnou míti, mileráda Vám ji oznámím.

Právě dnes došla nás potěšitelná zpráva, že budou vězňové z hradu Pražského puštěni a slavně na Žofíně uvítáni; také v N. Novinách ta zpráva stojí, jen že o vítání zmínka není. To byly trpké rány a nezapomene na ně Praha nikdy! — Můj muž vzkazuje Vašnosti svoji úctu a já poroučejíc se do Vaší přízně, zůstávám s nejhlubší úctu

Vašnoslina vroucí ctitelkyně

Božena Němcová.

Způsob stavby domů a statků rolnických neliší se od způsobu v okolí Opavy. V Bavorově ulice pod hřbitovem (o něm mimochodem podotýkáme, že nemá ani jediného českého pomníku) jest vzorem takových staveb. V průčelí v přízemí jsou obyčejně tři okna, na některé straně dveře, vrata; v prvém poschodí jsou dvě okna a nad nimi jedno pro jizbečku. Má-li statek v přízemí více oken, podle toho množí se počet jich nahoře; jizbečka mívá nejvíce dvě okna. V Jarohněvi jsou větším dílem jenom přízemní domy.

V domích bydlí tatulek, tata — mamulka, mama; v jiných zase od ojca bratr neb sestra — stryk, stryna; matčin bratr a sestra šlovou ujec a ujčena. Manžel sestřin jmenuje se svak, manželka bratrova éetka. Křestní kmotrové titulují se kmoterkove, cetka křesna, stryk křesny. Dítě nazývá se die co, děvče — ďiocha.

Ze starobylého kroje zůstaly jen zbytky v truhlicích. Ženy nosily na hlavách v zimě zimové micky zlatem vybíjené. Části micky jsou kralik (okraj), borty a pytel (dýnko). V létě vdané pokrývaly hlavy letnim kapturkem, Kapturek měl dynko vyšívané. Dýnko toto bylo buď špicigrunt anebo patystové. Část kryjící čelo zvala se načelka, jejíž okraj zdobily tkanice. Na načelky ovíjely se f ab o ry, jež splývaly vzadu; které vlály pod bradou na prsou — podbrudky.

Obyvatelstvo živí se tu nejvíce rolnictvím. Na poli se seje r e ž, žito na koláče, ječmiň, ovjes, vika, hrách, raps (řepka), kar-tofle (zemáky), cvikla (řepa), krasikuň (jetel). Stromů mnoho není.