děli, Candida velmi litovali. Dobrovský Jos., který se na jazyky orien-talské ebrejský, arabský, syrský, řecký ald. tělem a duší oddal, odvrátil ho od toho Pelzel, jenž byl professorem českého jazyka a literatury, aby se oddal slovanským jazykům, uposlechna, zaopatřil mu kondici u p. hrabat z Nosticů, kdež svůj život ztrávil a svou pensí měl až do smrti, i sepsal Dobrovský lat. spis proti Ungarovi pod titulem : Corrigenda in editionem operis Boh. Doctae Raphaelis Ungar. Ungar dostal zlost, maje trhání proti Dobrovskému, že ho odkryl, což svět nebyl věděl, mstil se mu, jak jen mohl, udal ho, že jest Dobrovský blázen, že patří do blázince, aby byl zavřín. Dobrovský byl vyšetřován, je li skutečně blázen ; Med. Doctor Hold professor jej vyšetřoval u přítomnosti guber. rady Royka a Riegra. Hold seznal, že je přepjatý a vele horlivý, ve vědách zběhlý, ale nikoliv blázen, do blázince že nepatří. Royko a Rieger Höldovi srdečně děkovali, vědouce, že to jen msta Ungarova byla. Ungar až do své smrti na Dobrovského vrčel, ale nemoha mu uškoditi. Ungar dříve umřel a Dobrovský až do své smrti pro slov. jazyky a literaturu horlil, až v Brně dne 6. ledna 1829 v Pánu usnul. — — — Candida ve Švýcarsku netěšilo, prosil slavné paměti bratra Josefova Max. kurfürsta nad Švýcary, aby poprosil Josefa II., on zase do svého řádu . . . nazpět přijatý byl. Josef to učinil, řádu Augusti přikázal, aby skrze to nebyl týrán ; však řád mu dal na vesnici faru, aby ho nemusel vidět a tam až do své smrti pracoval na vinici Páně. — To vypravoval Mat. Kalina, Dr. Fr. Hořička, svak Pelclův, malíř, který pod Ungarem direktorem studoval. Ungar Rafael a Chládek, professor pastorálky, oba praemonstráti, velicí jedlíci byli. Oni nechali se zavříti na velikonoční svátky do pokrmných skladů a skůro všecky beránky a mazance pro celý konvent přichystané přes noc zpo-žívali a ráno, když mistr kuchyňský pustil, jakou žízeň měli, padli ke kašně, že by se byli opět vodou zalili, žádný je nemohl odtrhnouti od kašny. Svědek toho Dobrovský, Pelcl, švakr Hořický, Kalina.

Čihadlo, poloha u Hradiště 1/2 hod. cesty vzd. ze vsi v okolí kukuském u rybníka, který se Čihadelský rybník (Citschihadelteich) slově; praví se okolo něho, že v něm množství hadů se nacházelo. Na hrázi , před lety tito hadové (t. j. chytří pohané dle obyčejů svých) sněmy sla-vívali, korunu na bílý šat na hrázi zlatou skládali, snad když při volení služeb svých ze sboru sobě některého za představeného králíka zvolívali, v tu dobu někdy křesťané se na koních přihrnuli a korunu jim odňali a s ní ujížděli a pohané je honili. Nepochybně pohané při tomto rybníku obyčeje své náboženství vykonávali a křesťané je číhali, odtud snad Čihadlo. — Stráže na Čechách, před hrady, Hradišty, sluly místy modlářskými. Zde se pověst trousí, že tu straší. Ovšem že zde křesťané pohany strašili a za příčinou množství hadů týž rybník zapustili, t. j. křesťané, aby se pohané k němu modliti nechodili, aby se pohané (hadové) odklidili a ku křesťanství obrátili. — Též je nedaleko hora zde slově Tanz-berg; na této posvátné hoře pohané dokola tancovávali t j. při službách svých slunce bohu se okolo ohně točili, kněží pohanští zde svůj hrad měli, který se zmizel, propadl nebo ztratil. Hradiště bylo nepochybně