Ta chasa malá zde v Praze žvástá ustavičně slovensky. Až budou všechny, dá také Šálek část svázat jako bývají německé básně, skvostně. Už jsem na to dávno myslila, a když jste onehdy skrze toho Puškina psal, tak jsem s Šálkem o tom mluvila, a on by nebyl od toho, jestli nebudete totiž žádat mnoho honoráru. On totiž se bojí, že by neměl na básně takový odbyt, ale chce se pustit do české literatury. Kdybyste mnoho honoráru nežádal a chtěl si ho v knihách vybrat, myslím, že ho dostanu na špek. Bylo by to na začátek, snad potom, když by viděl, že je odbyt, jiného cos by také tiskl. Tedy si rukopis prohlédněte, kde co je, vypilujte, pište výminky, a já s ním pak už doopravdy promluvím. Řekla jsem, že mu to přinesu. Neřeknu nikomu o tom, až to bude jisté, pak to slavně oznámíme, a já se postarám, aby se to roztroubilo. Ostatně se chválí Puškin sám, a Vy co překladatel jeho jste dosti dobře znám. Tedy jen, Vašku, se k tomu mějte. Snad byste nemusel hned vše najednou poslat Plenníka, Fontán, Mazepa a co máte. Já bych tak ráda byla, kdyby to vzal ten židák, jako by to moje bylo, věřte mi, je to už skrze ta vzájemnost. A v těch časopisech se to ztratí, ale co kniha (a on by to musil pěkně vydat) dělá to hned jiné oko. Tak se Vám ten »Dobrý člověk« libí? Nu, já mám také radost s tLn pantátou.*)

Ale prosím, počujte, co Vám idem rozprávaf: Po dlhom čase pri-šiel k nám pan Štulec ! Ej bystu světe či som sa čudovala ! A děkoval mi, že jsem mu velikou radost udělala a oči mu stály stlpkom (v sloupu) nadčenosti! Dlouho jsem musela čekati, než jsem vyrozuměla, že četl teprv v neděli Pohorskou vesnici a ta ho celkom zdrobila, tak že nemeškaje, hned v pondělí ke mně přišel, by mi pověděl, zeje »Pohorská vesnice« nad Babičku, že je první český román a ostatní vedle toho že je všecko smeť a dokonce Sabinovo blouznění. Bude psáti o české bele-tristice, a to byla příčina, že se pustil do čtení, i hlavy bolení mu vy-kurýrovala, ta vesnice.**)

Já ale měla radost, poněvadž mně to nikdo neřekl, a opravdu Pohorské vesnici žádný nerozuměl; já ji také stavím výše Babičky, i co se osob i idejí týče. Ten dialekt jediný vadí, ale není chybou.

Posílá Vám Polda***) Noviny? — Jsou větší, pište mu nějaké zprávy. Humoristi mají pěkný list, elegantní, jen aby hleděli mít také vždy humor. Hálek je chlapík, ten by se Vám líbil. Neruda je trpký, a mě nezabral. Ten Lešetický patří tuším do spolku Stul. Kolář chce být snad českým Mickiewiczem, ne? Ani ho nevidívám. Vocel také nepíše, zeje pán už. — Frié nedostal na »Svět a domov« dovolení, to si můžete myslit, když stojí v čele Fric et Sabina, a program dle toho, že jim ukázali dveře.

Tak se ta literatura nějak zmáhá, jako houby po dešti — ale bohužel je v ní málo hříbků ! Hálek a Neruda a snad jich ještě několik budou vydávat almanah, k prospěchu čtenářského spolku, také jim musím