Rozmarné dopisy pana Petra Voka z Rožmberka.

O povaze a náladách pana Petra Voka již častě ji bylo psáno. Nejznámější jsou historky, jež dle Meoerových Pamětí uveřejnil P. K. Müller v Časopise musea král. Čes. z r. 1858. (Některé staré příběhy na panství Třeboňském). Výsledky neoprávněného, nepříznivého líčení tohoto, které se zakládá na zatemněné pozdější tradici, dílem vyvrátili, dílem na pravou míru uvedli Ant. Rybička ve článku: »Poslední Rožmberkové a jich dědictví", vytisknutém v Gas. G. Mus. r. 1880-1881, a Frant. Mareš ve stati: »Paměti Třeboňské a jich spisovatel« v Českém Čas. Histor. 1896, str. 355.

Ve snůšce dopisův úředníků rožmberských k panu Petru Vokovi a k jeho úředníkům našli jsme tři lístky, jež obsahují místa svědčící o družné, veselé povaze jeho a vtipném způsobu mluvení, i když důtku udílel. V mladých letech (19 r.) s děvčaty žerty míval (viz 1. list).

Purkrabí Krumlovský Jem Doudlebský z Doudleb panu Petru Vokovi z Rožmberka správu dává, jak jemu žádané psy po pacholeti Drhenicarovi a snová po poslu Ronískovi odeslal. Posílá ručnice při spišních vosích a mladého hřebce po lokajovi a prosí, aby mu dva honě, o něž psal, zase odeslal po Ronískovi. Jřeje mnoho zdaru na cestu do Frankfurtu s králem. Oznamuje, že vyplnili přípitek jím jemu, Adamovi a Jindřichovi Stídkovi z Dlúhé a Martinovi fiš-mejstru vznešený a vypili tři sklenice vína, i ěe doufají, že on se přátely ten přípitek opětovati bude. Vyslovuje svou lítost nad tím, ěe se pan Petr Vok tu při děcčatecli, jez se mu líbila, nezastaví a sděluje, že se jedna mladá ptala, nepřijede-U brzo na Krumlov, V Č. Krumlove, dne 23. ledna 1558. (Original na papíře)

Službu svú Vaší Milosti vzkazuji, urozený pane, pane, mně laskavě příznivý! Pán Buoh všemohoucí rač Vaší M. dáti zdraví, štěstí, při tom jiné všecko dobré, toho bych Vám věrně rád přál. Kdež mi Vaše M. psáti ráčíte o psy, abych je Vaší M. odeslal, i Vaší M. oznamuji, že sem je po Drhenicarovi pacholeti odeslal, a on že jest je rozpustil. A potom hned zase, když sme je schytali, po Ronískovi poslu sem je Vaší M. naschvál odeslal, krom těch ručnic. Teď je Vaší M. při spižních vozích odsýlám, a ten hengstštík, pro kderýž Ste ráčili poslati po lokajovi, Vaší M. odsýlám. A Vaší M. za to prosím, že mi ráčíte ty dva koně zase odeslati, o kteréž sem Vaší M. psaní odeslal po Petru Ronískovi poslu. Někteří se lidi domnívali, že by se ochromili v tuto cestu. Neračte se Vaší M. o to nic starati, nebude jim nic škoditi, nebo by je někdo na Vaší M. někde vymluvil, a já je chci zde lípě opatřiti, než by tam byli. Kdež mi Vaše M.