Jak slavně vítali Soběslavští ruské vojáky r. 1799.

Znalcům školských poměrů, zejména pak členům stavu učitelského, jemuž jistě všichni vděční odchovanci českých škol z toho srdce přejí konečného zlepšení platů nynější částečnou úpravou služného, nezjevujeme žádné noviny sdělením, že předchůdcové našich pánův učitelů za starých »zlatých» časů neměli ani o nic lepší zaopatření, než učitelstvo naše před schválením nového zákona. Odlehlost tohoto úvodu od vlastního předmětu zprávy naší, o vítání Rusů v Soběslavi, již by nám chtě! kdo vyčítati, ukáže se jen zdánlivou, jakmile jen připojíme stručnou zmínku o původu pramene svého, z níž okamžitě vyjde souvislost trapné bídy starého učitele jihočeského s parádní muzikou na počest ruského regimentu, táhnoucího v říjnu r. 1799 staroslavnou Soběslavi.

Wolfgang Wiedemann, rodák z Neumětel, odbyv kurs učitelský na c. kr. normální škole u sv. Jindřicha v Praze r. 1785., záslužně účinkoval jako skutečný učitel v Nedvědici*) u Soběslave 7 let, totiž až do r. 1795. Dalších šest let stejně úspěšně působil v Hlavatcícb,**) obci větší a tedy zámožnější, kamž přesídlil jen proto, že tu doufal sobě zlepšiti příjmy za svízelné povolání své. Jakkoli však honosil se znamenitým vysvědčením magistrátu Soběslavského za své vzorné učitelování v Nedvědici, byl v naději své o polepšení chatrných příjmů trapně sklamán. V Hlavatcích nijak si nepolepšil a takž byl nucen, žádat o úřední povolení (»koncessí«) ku provozování kupectví pro svoji manželku, což mu částečně k živobytí napomáhalo, neb zde sobě získal lásky a vážnosti takové, že mu přáno bylo ode všech osadníků, zvlášť kupeckému závodu jeho manželky . . . Vesnické kramářství tedy vedlejší živností učitelovou. Mimo své horlivé působení učitelské nacvičil si však ještě pan »principál« Wolfgang Wiedemann 25 žáků svých v hudbě, kteráž kapela Hlavatecká patrně byla záhy všude známa, jak nasvědčuje lichotivé pozvání, jímž vlastně jsme již u věci, totiž u slavného vítání ruského pluku obcí města Soběslave.

Zní Soběslavské úřadní pozvání kapely hudebníků Hlavateckých, svědčící tehdejšímu faráři, P. Malachiáši Kreutzerovi, ku slavnému vítání Rusů, v doslovném překlade z německého originálu takto: »Vele-důstojný a veleučený, vysoce ctihodný pane! Dne 25. října t. r. to jest v pátek vtáhne do města zdejšího oddíl císařských ruských vojsk, kteréž k vedení tohoto voje přítomný král. krajský komisař pan hrabě Dohalský,