Předchozí 0416 Následující
str. 409

obraz ze školy staroslovanské, ukrutenství Maďarův pod vůdcem Vathou k pohanství se přinavracujících nad Slováky spáchané představující, a pak s přeskvostnými drobnomalbami vyšperkovaný pergamenový rukopis svatého písma, jako způsob písma a mlouvozpytný asi Dalimilové kronice podobný sklad jeho ukazuje, nepochybně z Korvinské knihovny pošlý.

Nešťastnější však jsem z ohledu mých soukromých záležitostí, neb zajisté zlost lidská mne o celý' můj majetek na toliko připravila, že nouzi třeti musím, tím méně pak potřebné knihy sobě zaopatřiti mohou — o čemž však v budoucím listu obšírněji Vaší Vysoceblahorodnosti vyrosprávám — prosíce nyní, jen kdyby ste mi ráčil zapůjčit oné mu-sejníky, v nichž se od slavného Šafaříka pojednání o Svarohu a Rusalkách jako i jeho a proslulého Palackého články o zákoních staroslovanských nalézají. Též Vaši Vysoceblahorodnost uctivě prosím, račtež tak laskav býti a v mém jméně požádati Vysoceuěeného Pána Vocela a velebného Pána Krolmuse, by mně své z oboru starožitností zhotovené díla zaslati semo do Modry sobě neobtěžovali. Sám ale přítomný můj list jak tímto pánům, tak i jiným mým tamějším známým s příslušnou poklonou ode mne, prosím Vaši Vysoceblahorodnost, račte sdělit. S tím se do Vaší, Vysoceblahorodný Pane, přízni poroučeje —¦ S Bohem, žité blaze.

Vaší Vysoeeblahorodnosti

k službám hotový ctitel

Slavomil Čekanovié-Intibus.

Postýlka svatojanská.

Příspěvek zvykoslovný.

Napsal Jan Soukup.

Vedle svátků vánočních a velikonočních není významnějšího dne v kalendáři našeho lidu jako jest památný den sv. Jana Křtitele, opředený dlouhým pásmem nejrozmanitějších zábav, obyčejův a pověr, jež sama příroda podporuje svou otevřeností, krásou, teplem a bohatou pestrostí. Všecky zvyklosti tyto, mající původ svůj v dávnověku pohanském, podal Dr. C. Zíbrt v obsáhlém, ale velmi přehledném pojednání na nejširším základě srovnávacím.1) Nechci opakovati zbytečně a znova ohřívati to, co jest známo již s dostatek, ale zastavuji se při obyčeji, který jest tam připomenut jen krátce dvěma skrovničkými doklady; jest. to obyčej stláti postýlku sv. Janu Křtiteli na večer před svátkem jeho. Dalo se tak »tu i tam po Čechách«, jak píše Zíbrt.2)

Všimněme si nejprve obou zpráv ve zmíněném pojednání jeho. Sobotkův popis postýlky svatojanské přejat jest neúplně z Grohmanna.


1) Časopis musea král. Čes. 1891. Lidové zábavy, obyčeje a pověry na den sv. Jana Křtitele. — 2) Tamže str. 483.

Předchozí   Následující