Zaříkávání nemocí z Rakovnicka.

Moje nebožka matka zdědila zažebnavaeí formule po své babičce, chovala je v úctě a mně je jako tajnost svěřila před svou smrtí, aby nevešly v zapomenutí:

Na stříle, šla panenka Maria po louce, potkala stříle střílouce. Kam jdete? Vraťte se! Jste-li z větru, jděte do větru, jste-li z ohně, jděte do ohně, jste-li z vody, jděte do vody. Přeříká se třikrát, pomodlí se Otčenáš a Zdrávas ku sv. Apoleně, amen. — Na růži, nebo jinou »palčivou« bolest. František má veliké bolesti, od Boha dané neřesti. Žehnám to s mým červeným jazykem Říká se třikrát. Zakončí se: K srdci P. Ježíše, k srdci P. Marie, k P. Marii spomocnici Otče náš, amen. — Na nátku. (Nemocný ve spánku se ulekl, chytil se za nos, nohu neb jiný úd, a ten otekl.) Ranila-li tě panna vlasatá, žena prsatá, rač tě ochránit Barbora svatá; ranil-li tě nějaký mládenec, rač tě ochránit svatý Vavřinec; ranil-li tě muž bradatý, rač tě ochránit Duch svatý. — Bolesti v celém těle. Anna má- veliké bolesti v hlavě, v krku (řekne se nemocná část těla). Jel Pán Ježíš se sv. Petrem na oslátku. Anna měla veliké bolesti. Pán Ježíš řekl: »Řekni, Petře, ať je krev s kreví, kost s kostí, kloub s kloubem. — Smývání obětí. Naberou se »tři« lžičky vody vlažné do hrnečku, namočí se tři prsty (ukazováček, prostřední a mezenec) a smývá se na pravém spánku se slovy: Souchotě, obětě, obětice, odstupte od Josefa, od jeho hlavy, od jeho krku, od jeho prsou, od jeho srdce, od jeho plic (namočí se a maže na levé paži na žilách), od jeho oudů (namočí a maže se pravá noha pod kolenem na žilách), od jeho kloubů. Totéž po druhé (křížem na levém spánku, pravé ruce, na levé noze, a po třetí na pravém spánku, na levé ruce, na pravé noze, na konec: amen. Celkem »devětkrát« se tři prsty ve vodě namočí. Konečně se voda měří na lžíce a vyleje se na zeď, aby prudce sběhla dolů. — Na neštovice v očích. Šla panenka Maria, potkala devět naštovic, nebylo jich devět, bylo jich osm; šla panenka Maria, potkala osm naštovic; nebylo jich osm, bylo jich sedm, ald. až: šla panenka Maria, potkala jednu naštoviei, nebyla jedna, nebyla žádná. — Na bradavice. Když měsíček nastal, díváme se na měsíc a stíráme bradavici třískou a říkáme: >Co vidím, ať přibejvá, co nevidím, ať ubejvá« třikrát, posléz »amen«. Tříska se dá pod okap, zahrabe, aby shnila. Učiní se tak po tři večery a bradavice jsou ty tam.