se, k nim přidruží se chasa na návsi, a hrajíce »marš«, jdou k bytu pořadatelky. Tam se napijí »zavdanou«, zahrají, načež seřadí se shromáždění v průvod taklo: Za muzikanty nastoupí družičky, z nichž jedna nese věnec na hospodu, druhá >pukét« a věnec květinový. Oba věnce zdobeny jsou stuhami. V Křenovicích, Kož'é atd. nošen býval věnec od čtyř malých družiček v poloze vodorovné tak, že každá držela jej za stuhu. Za těmi jde mládenec a za ním ostatní dívky, které věnec strojí a posléze chasa s obecenstvem. Za zvuku »marše« dá se průvod v pochod ke kříži nebo ke kapličce.

Mládenec pomodlí se s přítomnými »Otčenáš« a »Zdrávas«, načež předstoupí malá družička a přednese vinč: »Já, dítko útlé, nevinné, přináším a podávám Tobě, náš drahý Spasiteli, tuto oběť vonnou. Přijmi ji z vděčné ruky mé! Otec dobrý kvítí snášel, máti věnec vila, bych Tebe. Pane Ježíši Kriste, jím okrášlila.« (Bojiště.) V některých obcích, jako v Tomících. Křenovicích a j., též zapějí dívky některou zbožnou píseň. na př.: »O Ježíši, moje lásko!« Po té zavěsí mládenec věnec květinový na kříž nebo v kapličce a průvod se opětně seřadí jako prvé, načež nastoupí pochodem k hospodě. Tam zapějí dívky následující piseň :

1. Šly sme vokolo pancky zahrady [: byly tam růže krásně červeny (nebo jak malovaný.) :] — 2. My sme se ptaly, kde je zahradník [: aby nám dovolil jednu růži vzít. :] — 3. Jednu růži vzít, věneček uvít [: abysme mohly svoje panenství krásně ozdobit. :] (Kozlov.)

V Bojišti nad to připojují: 1. My sme panenky všecky svobodny. [:my sme si ten zelenej věneček samy uvily.:] — 2. Samy uvily, pentle koupily [:a na tento věneček zelenej samy přišily.:]

V Křenovicích zpívají mimo to ještě některá lokální písně, jako: 1. Letěla husička, letěly housátka, že sou v našich Křenovicích moc falešný děvčátka. —¦ 2. Dybys ty, má milá, byla tak upřivná, napojila bys koníčky to před mejma očima. — 3. Já je nenapojím, já so koní bojim, on by mi hlavěnku rozbil, kdo by mi ji zahojil. — — Nebo. 1. Zařechtej, koníčku vraný, na těch panckejch lukách. Dalo mi mé děvče šátek, mám ji dát za něj dukát. — 2. Já žádný dukát nechci,*ani žádné peníze. Já tě chci mít, můj Pepíčku, já tě chci mít za muže. — —¦ Aneb: Až půjdeš vokolo, zastav se; já ti dám kytičku z laskavce. Já ti dám růžičku voňavou, aby si nechodil za jinou. — Po každém verši pěvkyně ustanou, načež hudebníci nápěv přehrají.