máte dlouhý (někde »štiplavý«) jazejčky. Dneska se vodě mně napité a zejtra mě nepomlonvějte! Vivat, páni muzikanti!«

Mezi proslovy žádá dívky o pivo, aby se posilnil; »jest prý velmi slab a nemůže nahoru.« Přinesené pivo, zavdav si prvé, dá hudebníkům. Nalézá-li se již iak vysoko, že možno na hák dosáhnouti, zavěsí věnec a polije jej pivem. Vše se hrne potom do hospody, kde nastane taneční rej, při němž děvčata volí si tanečníky. Právo to trvá podle ujednání dívek s hudebníky a podle platu hudebníkům. Obyčejně trvá do večera. Zruší se vytroubením. Rozproudí se družná zábava a tanec, až ráno >j& po všem«.

Pro bibliotheku Musea království Českého koupil jsem špalíček písní z XVIII. a ze začátku XIX. věku, obsahu náboženského i světského,, písní zajímavých i pouhých rýmovaček jarmarečních. Z nich vybírám skladbu neznámého rýmovníka, nazvanou »Rozmlouvání mezi domácím pánem a nájemníkem v píseň uvedené«, v Praze, 1832, »k doslání u M. Gintla, v Plateise, v krámě knihařském.« Dosti vtipně líčí poměr mezi oběma. »Zpívá se jako: Můj milý pantáto, hezkou dceru máte.«

Domácí pán: Zpropadený kousek, žádný nechce platit, jí rač mastných housek, chce se pěkně šatit.

Nájemník: Ach, domácí pane, rád bych platil, ale —, kapsy roztrhané a peněz na mále.

Domácí pán: Nejpřednějc pán musí zaplatit mně činži, sic toho zakusí, hledat kvartýr jinší.

Nájemník: Napřed musí břicho svoji činži dostať, když v něm není ticho, nemůžu s ním obstát.

Domácí pán: Proč pán bumbá víno, napil bych se vody, a večer v kasino, nedržel bych hody.

Nájemník: To bych byl hlupákem, abych pro ně spořil, skrz ně komisárkem břicho moje mořil.

Domácí pán: Zaplatějí, sice zadržím jim stoly, a eo mají více, jich-vytluču holí.

Nájemník: U mně si naberou, v pokoji nic není, myši se tam perou, ty jsou moje jmění.

Domácí pán: Kampak se poděly jejich krásné šaty, prsteny, co měli, jsouce pán bohatý.

Nájemník: Všecko jsem zastavil, než to žena vzala, neb jsem se přesvědčil, že by to prodala.

Oba: Blaze bohatému, činži platit může, běda však nuznému, toho, svlíknou z kůže. Konec.