Postýlka svatojanská.

Velmi pěkné doklady o stlaní svatojanské postýlky v Čechách nalezl jsem v literatuře německé; český původ jejich objasňuji v poznámce 17. Podle zprávy Jindř. Ankerta z Litoměřic provádí se zvláštní obyčej v Jonsbachu u Čes. Kamenice v severních Čechách, který dle mínění jeho nevyskytuje se nikde jinde v Cechách a zdá se býti omezen jen na toto místo, poněvadž marně se po něm dotazoval mnohokráte v osadách sousedních. Děti v Jonsbacbu dělají totiž postýlku (polštář) z květin svatojanských pod stolem večer před sv. Janem Křtitelem a vítají pak příštího rána nalezené tam nadělení (pamlsky, ovoce), podobně asi jako nadělení v punčoše o sv. Mikuláši. Obyčej tento přestává ostatně v samém Jonsbachu a jest takořka zapomenut.16) Jinou zprávu zaslala' mi choť správce školy v Haselu u čes. Kamenice. Jest tam zvykem v některých osadách, že děti připravují postýlku svatojanskou v předvečer sv. Jana Křt; Nasbírají polních květin všeho druhu, roztrhají je a dělají z nich rozličné hvězdy nebo čtverce, obyčejně pod stolem, čemuž říkají postýlka svatojanská (das Johannesbettchen). Druhého dne ráno najdou na ní malé dárky. Leč další sběr přivádí téhož spisovatele ještě na dva doklady z jiných míst. V Doubici (Daubilz) v česko-saském Švýcarsku dělávali svatojanskou postýlku dosti hojně ještě asi před 10 lety, dnes však již zřídka. Bére se k tomu trojí kvítí a to kopretina (die Orakelblume = Chrysanthemum leucanthemum L.), zvonek modrý (die blaue Glockenblume =, Campanula) a prha chlumní, zvaná též arnika (Arnica mon-tana L.). Z těchto květin udělají děti k sv. Janu malý polštář a nakladou tam obrázků, pod nimiž na zej tří ráno najdou peníze. V" městečku Chřibské nedaleko Doubice jest svatojanská postýlka ještě obyčejem, byť i tak nebylo u všech dětí. Naklade se kvítí svatojanského, t. j. kopretiny (Chrysanthemum leucanthemum) do kruhu na talíře, mísy nebo do kosů, na to dá se obrázek svatý a druhý den ráno najda se pod ním peníz.17)

Sledujíce památný obyčej tento do minulosti, jsme zklamáni nemálo výsledkem; přinášíť nám doklad ojedinělý a tak stručný, že jen úvahou srovnávací dobíráme se pravdy. Známý kazatel Philadelphus Zámrský horlí před r. 1591 proti pohanskému svěcení památky sv. Jana Křtitele. »Ne pověrečně, způsobem modlářským a právě pohanským v pálení ohůův, zelin a trav po zemi stlaní, věncův černobýlových nošení ten