+ Dr. Jan Karlowiez (*28. května 1836 — 14. července 1903.) Marně hledám slov. Odkládám znova a znova péro, v zadumání zdá se mi to nemožné, jako lživý klam, že navždy odešel v neznámé kraje záhrobní vážený a milovaný zakladatel lidověd-ného studia slovanského, Dr. Jan Kar-Jowicz. Co vykonal na poli vědeckém, co znamenal pro literaturu a společnost polskou, jakým vzorem nepřekonaným stal se jeho sborník ethnogra-fický »Wisía«, o tom chtěl bych vyplniti celý tento sešit Českého Lidu. Vzpomínám v rozechvění bolestném vedle styků vědeckých a literárních, j,ak srdečně mne v milé domácnosti se šlechetnou, vysoce vzdělanou chotí svojí ve Varšavě hostil, dal k dispo-

+ Dr. Jan Karlowiez.

sici svou přebohatou knihovnu i svoje výpisky, materiály, se vzácnou nezištností, s obětavostí a ochotou, mezi mladšími pracovníky neznámou . . . Balíček dopisů leží přede mnou Staral se o naši literaturu, shledával si české doklady pro svá studia, radoval se s námi i tesknil. Z přátelských listů jeho vane upřímnost a jemnost, jež tvořily základní rysy povahy jeho. Z listů vědeckého obsahu vysvitá, jak byl všestranně činný, jak hluboké vědomosti měl, jak široký rozhled. Podepsanému byl Dr. Karlowiez vždy idealem učence i člověka. Potlačoval bych tu cit vděčností překypující, kdybych se nezmínil, jak měl zesnulý v lásce a v paměti »Český Lid« od jeho založení. Probírám se rád doklady toho, jeho dopisy, kde vítá Český Lid, posílá novinky, časové zprávy, upozorňuje i chválí. O životu a činnosti Dra J. Kariowicze viz Wisla XVII. 1903, seš. 4; Lud IX. 1903, seš. 3. V r. 1891 psal mi zesnulý: »Nasze towarzystwo ludo-znawcze poniosío wielkq, kleskg przez smierč Kopernickiego i Baranieckiego. Trudno bgd^ie bez nich rzecz prowadzič!« Jak žalostněji dolehne na nás nyní nenahraditelná ztráta našeho milovaného mistra a vzorného patrona všech pracovníků v oboru lidovědy slovanské! G. Zíbrt.

* ThBr. Antonín Podlaha, jehož zajímavé články posud každý ročník Českého Lidu přinášel (viz i v tomto čísle pěkný příspěvek o kostelíku dřevěném na Orebě s vyobrazením), zvolen byl ďne 22. září 1903 za kanovníka vždy věrné metropolitní kapituly u sv. Víta na Hradě Pražském.