Tak zapsána jest v rukopise první sloka, jen na slabiky ošum, rosum a dorum jest vždy jen jedna longa. Druhá sloka jest zapsána již bez nápěvu, zpívala se pak asi takto :

Takto pravidelně upravený nápěv odpovídá dosti dobře deklamačním požadavkům českého slova ; mohl však zpívající žák upravit si melodii i jinak. Slova »vedle biskupa ctného«, obětoval-li souměrnost k ostatním veršům a zpíval-li je podle originálu latinského, zpíval asi:

Již toto stačí k varování, abychom o karakteru starých melodií lidových mluvili jen s největší opatrností. Nic snad není v umění tak nestálého, stále se měnícího, jako lidový nápěv. Ostatní sloky latinské i české vyžadují opět nové úpravy nápěvu, tu však provede si již každý čtenář snadno sám. Podávám tedy jen text, jak jest v rukopise.