Předchozí 0083 Následující
str. 75

to sami okonať, tož příďaci na pole, ptá sa: Roby, kerá ste na první uhlédly? A tož téj,' co sa přihlásila, zaplatil pů dňa a odpravíi ju. A těm cérkám nosí motyky dívka na pole, a ony si chodíja s palazórem, taják by sa šJy próíť. A to je už poslední, jak sa robka za motyku^stydí. Tak hoře sa držať, dobré jesť a pěkně si chodiť, na to by jich užil. A šak toj — ešče aby jím iny vařil. í.»Ony by uměly tak vařiť pro dva — jak sa praví — pro kočku a pro psa.

A stará Machalena, to je ešče roba driá, tak ešče jak křepelka léče.679) Tá ešče bude dfúho sama hospodařit

Anuša budaci pani mynářkú byla by všecko ráda zhodna680) a rozšafno,681) jak byla zpovykaná682) z domu. Ale tož to nešlo. Hněď v ty první dm starý Machala enom na ňu pohledal, jak sa přesúšá083) po dvoře v kordybánkách684) a nastrojená, a porúčá dívkám, co majú dělat Až potem jí praví: Ja, chyť sa aj ty něčeho, chyť. Snáď si nemyslíš, že u nás budeš za sklem. Já su starý a musím si nestíhat.685) Tož chťa nechťa, musela popjať 686) Ale nebylo jí to v duh. Frfnila687) sa ve práci, taják žebrák v nedobrém zelú. Ešče že stará Machalena ju zastávala. Tá, jak viděla, že tatik by sa na neeo pohněval, tož to raci ukryta a spravila to sama do pořádku. Tá měla moc na hlavě.

Ve mlýně sa Anuši zdálo všecko zhnusené688) a neočné,689) také starosvětské. Enom že starý Machala nechťél o stavéňú ani počuť. dyž Jozef budaci navedený od Anuše, zaváďál na to řeč.

Ale dlúho jím starý Machala nezavazál.690) Vdal ešče druhů céru Juhanu ge Zrotálom do Liptála a brzo po téj umřel.

Hrom uderý vedla, ani sa nehnu ! praúvál. A tož naraz — tamten ! Věřte, tak si móže člověk ukládat

Tož to sa Anuši zemlelo na hody.691) Nedala Jozefovi odpěku,692) až sa pustil do stavení. Zbudovali si pěknú zděnicu, vysokú a samé okno, ale museli si na ňu tisíc rýnských přivypoščat Lebo z Anušiného výdilu vyplatil Jozef tisícovku sestru Juhanu, a to musel Hořélky postrašit, že sa jí ten ženich chce zpáčiť,693) dyž nedostane »peníze na dřevo«. A to ostatní jím Hořélci tak vystrkali po stovkách. Maruši dái Jozef z toho štyry stovky, a ostatní že jí bude úrokovať než to vyplatí.

Ale tož to byio všelijaké s tú výplatu. Mladí Machalé dyž měli padesátku, tož jím tak trvala deň z nocú. Ti rozuměli penězom po obúch stranách! Muku ze svého prodávali, a Anuša kupovala damfulu. A šaty měla cochvíla nové, aby sa mohla v nich parádit Jak sa praví, dyž žena po klínoch vyviáčá, nestačí muž v žebřinách zvážať. Ale tož to Anuša nedbala a Jozef jak by zmét.694) Tož všecko šlo u nich hoře dýmem.695)


679) běhá. 6S0) z velká, okázale. 681) Rozšafno — když se na vše upotřebí více než nutno, marnotratně. °82) zlenošená. 683) přechází z místa na místo bezúčelně. 684) střevících z kordovánské kůže, jemných. 685) Nebo: nesmí sa né stihat T. musím se přičiniti. 686) chopiti se práce, silně pracovati. 68') s nechutí, zdlouhavě pracovati. 688) stísněné, jen tak ledabyle zrobené. 6"9) nevzhledné. 690) nepřekážel. t91) Poštěstilo se ji, snadno přišla k něčemu. fi92) oddechu, pokoje. 6S3) zrušiti slovo, smlouvu. °94) zrovna tak. 69il) v nivec.

Předchozí   Následující