To mají pěknou služku jako šušků. — tluč = past. Hajnej chytil schoře do tluče. — trávojed. Vzal trávojed a pomalu umřel. — vodanka = vodová polévka. Nejí nic než vodanku. — vykuka — chytrý (vykoukaný) člověk. Jen ho nech, to je ňákej vykuka! — vysvětlený ir (o vodě) sluncem osvětlený a tím vyčištěný, zdravý. Voda ve studánce je dobře vysvětlená, ta je zdravá; v pumpě je zavřená, tam pro ni nechoďte. — záprška =: drobný, krátký déšť. Ty zápršky nemohly cestu tak rozblátit.

— zástinek =: záhrobec =: zápraží =: pražiny. (Někde také pecánku říkají záhrobec.) — zástupný -=z statný, způsobilý, aby zastupoval jiného. Čeledín do roboty musel bejt zástupnej. Aspoň dyby si vzala zástupnou děvečku, ale to má dycky jen slabou holčici. — — Tvoření přídavných jmen: Člověk ze Semčic je semeekej, z Jabkenic jabkenskej, z Pečic pěckej (rybník Malopěcký), ze Zerčic žerckej (urbur obce žerčické z roku 1748 napsáp jest — dle titulního listu — »od Karla Tlustého, ten čas kantora žeríského«), z Dobrovice doubravskej. — — Jména žen: Dvořákova žena =r Dvořka, Grusova žena =± Grusice. — — Skloňování vlastních jmen přídavných: U Vokatů vozili přes Tichovu zahradu; jsou tu v obci tři Tichové, přijeli se Spěšnovýma vokolo Houšteckový řípy, a s nima pantáta Dvorsků s panímámou Dvorskovou. Teď sou u Syrův (Syrových). Je tam taky Studenová a Veselová.

2, Slovesa, broditi =r brojiti. Pořád hledá příčiny, aby moh' brodit.

— capitati = zdrobnělé opělovací k »capati«. House capitalo v louži — děvčeti = stávati se děvčetem, pannou, dospívati věkem. Pan'ata je u dcery v Chudíři; už jí holky děvčejí. — hádati = vynadati. To byste viděli. co mi doma baba (žena) hádala. — hamtiti == lakomým býti. Ten pořád hamtí, je takovej hamtivej. — hloukati — činiti hluk, práskati. Slouha hloukal bičem. — chrustiti se nebo chrouti se = hrabati se. Von se tu začne na posteli chrustit (převalovati se). Zachrustila se do peřin a spala.

— ochvátnouti =r schvátiti se. Tuze lítáš, až vochvátneš na nohy. — okoktati = státi se koktavým. Nebuchcuj mně; chceš, abych vokoklala? (Nebij mne do zad, chceš, abych se stala koktavou ?) — omráčiti = překonati někoho tak, že užasne. Počkejte, já vomráčím Ročilda (zbohatnu nad Rotschilda). —- poškvírati se rr posmívati se. Co se poškvíráš, ty rozvero ? — přihlídati si =z hlídáním získati. Za 9 zlatejch sum kozu koupila, rok sem ji krmila, a potom sem ji prodala za vosům. To sem si přihlídala. — rozhajdati = rozcuchati. Sem taková rozhajdaná (ne-ustrojená, nepořádně upravená). — rozvázaný = rozpustilý. Je to takovej kluk rozvázaná. — rozvodnatěti = zřidnouti. Koze rozvodnatěl lůj, pošla z toho. — skrechtiti — zmrzačiti. M . . . ová, taková ženská skrechténá, ale ne aby byla bez hospodářství. — snětiti == snětí se kaziti. Pšenici sme strojili, aby nesnětila. — stláti = úklady strojiti. Tatíkovi (hajnému) stlali, protože je nechtěl pouštět do lesa. — ščerbiti = dělati, robiti. Go to pořád ščerbíš? Něco mu přeščerbila (= proti jeho chuti a vůli něco udělala). — špendati =z mrzutiti. Jenom nešpendej, nic se nestalo! — stírati = tvrdnouli, okorati. Ghleba ať vynesou ven ze seknice, aby ne-štíral. — štířiti se = usilovně pracovati a šetřiti. Go se člověk naštíří