Mladí Křúpalé sa už tak neúzkobili, jak staří. Mívali na oběd maso deň ze důa a kafulu ráno aj na svačinu. Ale to už tak přichodilo do zvyku. Prvéj by jich byli pomlúvali, že sú márňoši, ale včil kafulu spravil o menším než dobru polévku.

Měli chlapca a eérku ; děti ščrčné a šumné. A zas jím přibyl do hospodářství chlapec, tož zas vynáiohy. Maruša napomínala bratra o výdil, lebo aspoň úroky nějaké aby jím dál, préj, šak na nás také vlna neroste. Ale Jozef sa vymlúvat slibujaei, že jím zaplatí všecko naraz, až si vypoščá sirotčí peníze. Ešče mu aj Maruša dala výmazné kvitancí na výdil, třeba měla ešče dostat' šest stovek. Ale tož jaksi mu to dlúho nešlo. Pořáď byl v městě u advokáta, platii na kolky a na jakési zálohy, nž toho bylo kole dvúch stovek, pořáď cosi vymazávali, jakési starodávné závazky, co už o nich nido nevěďéi, ale peněz nedávali.

Dysi Janek sa vypravit sám napomínat Machalu. Machala sa mu vysmíl. Ja, vem si to všecko, pravil mu, šak už budu na mňa bubnovat. Křúpalu lo zamrzlo. Místo peněz ešče škláby337) si dělá, V nedělu po téj, začujaci bubnovať, vyšel na náspu, p<^čuf, co nového. A šak bylo. Že sa bude prodávat miýnská usediosť ve Lhotě . . . Janek na věc už nečekal. Zděrygál738/ do izby jak by mu vysvíjál,739) beztoho začúl Ga-létčenu cosi vyvřiskovať.740)

A co to budu prodávať to druhé? povolávala Zgabajka na Galétčenu. Tuáim jakési vršáky'41) Trčálkom ? A dež jich toléj nabrali?

Ja, pěkné vršáky ! smíla sa Galétčena, vet to zvršky, jako všecko, co majú v izbě, aj peřiny.

Ocb, Jezusky ráčil tož aj peřiny! A to sú včil jakési vymyšlenostě. Dež to bývalo prvéj čúvať. Préj »zvršky«! Tož to enom z vrchu peřinu lebo aj zl.Iaví e?74")

Ja, co nájdú, to vemú. Ti také pěkně hospodáříja, ti Trčálci.

Tetky si začaly zpomínaf, jak bývalo u Křúpalů za stará, a jak včil mladí gazdujú. Ten Antoš Trčálků, veť to je zdechlačisko.743)

A šak u Machalů jak by změt.744) Tá Anuša je pořáď jakási chorá.

Veť ona také sa aj věc spravuje, než je jí. To je takové mjázdro.745) V kůtě ležala ale štvrť roku a stará enom hrnce vláčila a posílala. Až na ňu pan farář zkazovál, aby přišla do kostela.