domů. Tato hora zasluhuje lepšího ohledání, pro pátrání r. 1857 jsem jen o tuto hora zavadil. Na proti této hoře je hora (vrch) »Vidřiduch« nad Volduchem vsí, (t, j. velký duch poh. božství.) Zde ve vsi mají Volduští kostel na površí prostřed návsí, tuším sv. Bartoloměje, apošt. Páně, který pohanům byl podložen na tomto místě.

Hroby, pohřebištata, žárovištata a mohyly. Háj Sta-tenický. Od Statenic k Horoměřicům, nad Statenicemi jest háj a pněm jsou mohyly, a v nich rozličné pozůstatky, zde jsem V. Krolmus r. 1846 s dokt. v lékařství Karlem Špottem, Černým Matějem, praktikantem od ber. c. k. ouřadu (kopal).

Hroby pohanské (mohyly) u Hostomic v Berounsku. Staré město Hostomické stávalo jinde na poloze, co se říká staré město a pohřebištata poh. jsou na poloze na »Božím poli,« neb na Svatým pod Neumětely. Týž měštan to pole vedle cesty nikdy je nehnojí a vždy na něm hojnost- úrody mívá. Zde jsem zavadil a baňku vyhrabal; též Ka-stranek mydlář, Štulfa Ant. farář Janovický rodem ze Hostomic.

Hroby. R. 1820. když se na Vyšehradě pro mejtného mejtna (mejtný dům) p. Váchu stavěla, přišlo se na hrobový kámen, na2 1/2 lokte dlouhý a 1 1/2 1. široký, který ležel na ... zpráchnivělých, se železem od řezu sežraným, bylo znáti ostruhy, přilbici, meč, pas, celé odění železné, jež se rozpadlo. Tyto kosti ležely na kameních drobnějších vedle sebe sestavených. Viz: Hrobové kameny na Sudoměř., Hrádku, na Tetíně.

Hrob Neumetelský. V Neumětelích na návsí jest velikánský, kámen hrobový neb obětní prastarý; lid zdejší velikou důvěru k němu ukazuje a u veliké úctě jej má. Zde leží kůň (kobyla) bruna Horymírova s Horymírem pod ním, neb předkové jejich na něm obětovali. R. 1813 když zde Rusové leželi, chtíce týž kámen odvaliti a se podívati, co by za poklad pod ním ležel, lid se zdejší sběhl a nepřipustil tomu řkouce: Kdybychom ten kámen odvalili, jak od předků našich slejcháme, největší neštěstí by se na obec přivalilo, protož tomu nemůžeme připustiti.

Na Zbiroze opět měli lípu velikánskou před farou; kněz ji zvrátil, lid se sběhl a on musel utéci, aby je upokojil jinou na to místo postaviti. Od této lípy kejklíři provaz na věž uvázali a poň chodili; kej-klířka šťastně po provaze stupujíc, jak ale k věži přišla, spadla neopatrností a slabostí na hřbitov a se zabila. Od té doby vyhořelo několikráte mnohý díl městečka. Cikánka jim prorokovala, aby tuto lípu nikdy ne zvraceli posvátnou, jak ji ale zvrátějí, že nešťastné městečko bude. Ono se prý se stalo tak. Zde živý vytéká potůček z podkostelního oltáře sv. Mikoláše, teče do kašny týž živý pramen; z jedné kašny do druhé, u kterých stávati musela lipa ke cti bohyni. Zdejší mládenci s pannami o pěkné hodince s hudbou třikráte okolo kašny otancujou a zase v jednom řetězu odtud do sálu se ubírajíce, jak přišli; odtancujuu na památku úcty této bohyni Bílé Paní.

Houpačka. Na den sv. Petra a Pavla pod Vyšehradem neb potoka Botiče v radnici se nalézá houpačka v radnici, na který den odpoledne poutníci neb světitelé sv. Petra a Pavla (kteří nepochybně Hřim-