se do polou zasypala, život, ruce, nohy jí písek porouchal, byla vezena do nemocnice pražské.

Jeřábek (řežáb) strom, stará jeho vyvařenina, neb zmrzlá zrna jsou pro záludní křeče. Na den sv. Bartoloměje, který byl na jeřábku odřený, dobře trhat všecko koření, dí staří Čechové.

Jahody. V Březinách a Běláei na jahodách, dřív než počali v lese jahody sbírat čili trhat, každý přes hlavu nazpět za sebe 3 borové suché šišky neb jahody, aby ho nic jedovatého neuštíplo, a když měli natrháno a šli domu cestou Hlinovníkem okolo obrázku, tedy každý tři hrstky jahod P. Marii udělil, pod borovicí na ní obraz P. Marie měl, pod obraz každý položil; Matka Boží, aby neplakala a zase jahodářům urodila. Jako dítě jsem to sám konal na rozkaz matky. Týž obyčej se až do r. 1848 zachovává. Na Hořovických, Dobřiských, zpirohských atd. lesích se týž obyčej také zachovává, na místě Marii Páně zde Medulině, čarodějnici čili bohyni Bílé Paní maliny, jahody atd. udělují.

Jordán, ry.bník u Tábora velikánský. - Jordán; rybník u Sobotky na Bolesl. — Jordán, rybníček (brodek lidský) u Mšeckých Žehrovic na panství Měšeckém v Rak. Jsoutiť zde 4 rybníčky v jednom pořadí, šlovou Brodky. V jednom plavou ovce, v druhém i v třetím prasata, krávy atd. však v onom 4., Jordáně nazvaným, nesmí se žádný koupati, ani broditi ani plaviti v něm povoleno není z veliké úcty a vážnosti, běda tomu člověku, který by v něm vodu zneuctil. Snad v onom okolí se pravoslavná vykonávala liturgie za dnů Melhodějových a Prokopových. Týž Jordán se na sv. 3 krále jako i na Petrohradě v Rosii, Lvově a j. v. u Řeků voda se světila na ledě v řece, rybníce; však po zapuzení liturgie pravosl. přestala voda se na rybníku Jordánu světiti; místem se studně jako u Minoritu sv. Jakuba v Praze světila před sv. 3 Králemi, potom v nádobách v kostele. Pročež tuto památku lidé staří, Václ. Ševčík, vejminkář ze Mšeckýeh Žehrovic v paměti měl. Svědek toho Bendel Dalemil, pražan. Týž Ševčík vypravoval: že před sv. Filipem a Jakubem dne 1. Máje, když čarodějnice v noci lítají, ženy nahé do onoho rybníka třikráte po sobě skáčou a za blahé se pokládají. On jen nevěděl, které to byly ze Žehrovic, nyní ale prý sobě na ně počíná r. 1850, nebo o každém novém měsíci do toho Jordánu od 11—1 hod. v noci skákají třikráte po sobě — — Nad tímto Jordánem jest površí skalnaté, kde prý hrad býval, kde se »na baště« říká. Hrad tento musel dřevěný bývat, neb zde známka zdí rozvalených bývalé tvrze se nenalézají. Pravil týž Ševčík: že zde v sklepu hradním ještě víno ukryto jest. Pod tímto skalnatým površí neb pod hradem bývalým teče silný, živý, čistý pramen do toho Jordánu kládami roubeného. Z této skály podhradní prejští velečistý a zdravý pramen do Jordánu. Kníže Černohorský (Schwarzenberk) na Mšeci přebývající vždy této vody pramenité užíval.